Čau čau. Pes s modro-černým jazykem a specifickou povahou

Čau čau je staré čínské plemeno, o kterém se zmiňují kroniky již v 11. století před naším letopočtem.

Tito impozantní psi byli dříve využíváni jako hlídači, lovci, tažní psi a bohužel občas i jako potrava. Na jejich podobě a povaze se ve značné míře podíleli jejich předci z řad mastifů a dost možná i severských plemen psů. Plemeno čau čau jsou středně velcí psi se širokou hlavou, lvím vzhledem, s volným pohybem, ocasem stočeným nad úroveň hřbetu, vyskytující se v dlouhosrsté i krátkosrsté variantě. Charakteristický je pro ně modro-černý jazyk.

Vynikají v lovu i hlídání svých pánů. Česko se pyšní sedmi národními plemeny psů

Do Evropy se dostali v roce 1887 a velmi si je oblíbila královna Viktorie. V roce 1894 byl do anglické plemenné knihy zapsán první jedinec tohoto plemene a rok poté byl založen Čau čau klub ve Velké Británii.

Medvídek s povahou lva

O čau čau se říká, že je roztomilý jako panda, odvážný jako lev, nezávislý jako kočka a oddaný jako pes. Již to prozrazuje, že má opravdu specifickou povahu. V rodině bývá zpravidla oddaný jednomu člověku, kterého si vybere. Zbytek své lidské smečky toleruje. Je inteligentní, ale nemá potřebu to jakkoli dokazovat. Je možné naučit ho různé povely, ale nikdy nemůžete počítat se stoprocentní poslušností. Nesnáší opakování – vykonat stejný cvik více než dvakrát je pro něj skoro až urážkou, už při druhém opakování si o vás bude pravděpodobně myslet své. Čau čau má spíše klidnější povahu, nebývá příliš náročný na čas, zaměstnání ani procházky.

Většinu času dokáže být sám se sebou, ale kontakt se svým majitelem má rád. Někdy může působit dojmem, že se o své okolí nezajímá, někde v hloubi je však stále ve střehu, aby mohl hbitě zakročit, kdyby se jeho lidem či jejich majetku děly nějaké nepravosti. Působí roztomilým a milým dojmem, nesmíte však zapomenout, že je to pes odvážný, nezávislý, spíše uzavřený, k cizím lidem nejčastěji rezervovaný, inteligentní, schopný samostatně jednat, a zároveň pes, který má svou hrdost.

Život s ním nemusí být jednoduchý

Je to pes, kterému bude nejlépe tam, kde bude plnit roli psího jedináčka. Dokáže si sice zvyknout i na jiná zvířata v domácnosti, ale je nutné, aby je poznal už ve svém štěněčím věku. Dospělý jedinec bývá často velmi dominantní a obvykle špatně vychází s dalšími psy. Se správnou socializací se může naučit je ignorovat. Někteří majitelé řeší do jisté míry tuto nesnášenlivost kastrací, ale ani ta není zárukou, že se povaha psa či feny změní. Jelikož má kvůli postavení očí a široké hlavě omezenou možnost používat klasickou psí mimiku, často mu ostatní psi nerozumějí a pustí se s ním do konfliktu, a to si rozhodně nenechá líbit.

Vyje a štěká. Po covidovém období řeší řada lidí samotu svých mazlíčků

K cizím lidem bývá lhostejný, pokud by však ohrožovali jeho rodinu či její majetek, dokáže tvrdě až agresivně zasáhnout. Stejně tak nemá rád příliš vtíravé lidi, ty obvykle nejprve varuje zavrčením. Pokud byste si ho chtěli pořídit k dětem, obvykle se to příliš nedoporučuje, ale samozřejmě najdete i takového čau čau, který je má rád – záleží i na tom, jak se k němu budou chovat a zda bude mít dostatek prostoru, aby mohl odpočívat na klidném místě.

Jak jsem zmínila, už v historii byl tento pes využíván jako lovec. Lovecká vášeň mu vydržela dodnes, proto je nutné nepouštět ho z vodítka tam, kde by hrozilo, že může chytit stopu nebo pronásledovat zvěř. Na stoprocentní přivolání zapomeňte, i zkušení kynologové mívají problém, aby ho těmto základním povelům naučili.

Čau čau je spíš línější plemeno, a tak mu stačí kratší procházky. Samozřejmě se ale najdou i jedinci, kteří naopak překypují energií a ujdou toho tolik, kolik jiná, stejně velká plemena, bývají to však spíše výjimky. Pozor byste měli dávat v létě, zejména u dlouhosrsté varianty, aby se pes v horkém počasí nezačal přehřívat. Pokud váš čau čau miluje vodu, dejte si pozor při plavání, aby ho jeho dlouhá těžká srst netáhla ke dnu.

Jakou potřebuje péči a na co trpí?

Srst může být dvojí. U dlouhosrsté varianty je sice bohatá, hustá, rovná a otevřená, ale ne přílišné dlouhá, aby psa omezovala v pohybu a výrazně mu vadila v horkých letních dnech. Krycí srst má poměrně hrubou texturu, podsada je jemná a hustá. Zvláště bohatá je srst kolem krku, kde tvoří hřívu nebo límec, a na zadní straně stehen, kde vytváří kalhotky. Krátkosrstá varianta má srst rovněž bohatou, hustou, rovnou a otevřenou, nikoliv však ploše přiléhající, s plyšovou texturou.

Alergiemi trpí téměř třetina psů. Spouštěčem může být nevhodné složení stravy

Především dlouhosrstou variantu je potřeba ideálně každý den pročesat kartáčem a případné chuchvalce a dredy ustříhnout. Nemusí se často koupat, naopak přílišné mytí šamponem může poničit její přirozenou strukturu. Čau čau se řadí spíše mezi zdravá plemena, ale i u něj lze narazit na různá onemocnění – například na dysplasii kyčelních kloubů, autoimunitní onemocnění nebo torzi žaludku, a také je u něj vyšší riziko vzniku kožního melanomu. Dožívá se obvykle 10–12 let.

Pro koho se hodí?

Hodí se pro člověka zkušeného, milujícího a trpělivého, který dokáže psa zaujmout a poskytnout mu bezpečné zázemí a který bude respektovat jeho specifickou povahu. Měl by být pro něj oporou a člověkem, kterého chce poslouchat (bez využití jakýchkoli donucovacích prostředků). Hodí se do města i na venkov, může být držen uvnitř, ale i venku – především dlouhosrstí čau čau upřednostňují pobyt venku, kde je větší chládek.

Pokud chcete psa, který s vámi denně nachodí dvacet kilometrů, bude běhat u kola, milovat všechny cizí psy i lidi, bude bezúdržbový a budete se s ním chtít věnovat psím sportům, zvolte raději jiné plemeno. Naopak, jestliže jste spíše klidnější povahy, imponuje vám jejich krásný vzhled, plyšová srst, specifická povaha s oddaností jednomu pánovi, nenáročnost na čas a procházky, inteligence, nehlučnost (štěká jen výjimečně), samostatnost a v něčem i trochu kočičí povaha, pak může být tím pravým pro vás.

Autor: (av)