Na kolony kombajnů a průběh žňových prací, jaké známe z televizního seriálu Plechová kavalerie, se dá dnes už jen vzpomínat.

„Dříve během žní byli do práce zapojeni všichni zaměstnanci. Dokonce si navzájem vypomáhaly i různé podniky. Dnes žně dělá několik lidí. Stačí k tomu mnohde i jeden výkonný kombajn,“ říká ředitel Zemědělského a obchodního družstva v Kolinci František Kohout.

Zemědělci dnes sklízejí poloviční plochy než před dvaceti lety. „Dříve při žních dělal každý, kdo měl ruce. Dnes na to musíte mít proškolené zaměstnance. Přesto zajistit žně není nic jednoduchého. V zemědělských podnicích už moc lidí není, a tak si musíme vypomáhat důchodci a bývalými zaměstnanci,“ pokračuje Kohout. Bez brigádníků by však přesto žňové práce být nemohly.

„Sklízí se řepka a zároveň se seje. K tomu potřebujete lidi. Potřebujete sbírat kamen v polích a na to také potřebujete lidi. Jsou tu zapotřebí různé sezónní manuální práce, kde se bez brigádníků prostě neobejdete. Nabídli jsme tedy brigádu lidem z okolí a nezaměstnaným. Zájem byl však minimální,“ stěžuje si na nedostatek lidí ochotných pracovat předseda Rolnického družstva Úhlava Dolany Josef Balín. Lidé prý požadují za manuální práci vyšší odměny, než jim jsou zemědělci schopni nabídnout.

Pomocné síly posadit na kombajn si však ani v Dolanech netroufnou. „Máme jeden kombajn, a tak na jeho činnosti je průběh žní u nás závislý,“ vysvětluje.

Když Josef Balín přišel do Dolan před dvaceti lety, měli v družstvu šest kombajnů E512. Jeden takový kombajn za sezonu stačil sklidit 100 hektarů.
„Pak jsme si pořídili tři novější kusy, které nám na tu dobu stačily. Dnes tu je jeden kombajn, který za sezonu poseká kolem 500 hektarů, a to ho ještě půjčujeme. Tento kombajn zaměstná dnes dva lidi, aby se mohli prostřídat. Dříve byli dva zaměstnanci – řidič a pomocník – na každém kombajnu,“ vzpomíná Balín.

Téměř 46 let jezdí na kombajnu například Josef Kovanda z Chotěšova. „Začínal jsem svoji kariéru na stroji SK4. Pak přišly Kolos, E512, 514 a 516 a pokračoval jsem dál na modernějších jako Class, Class dominátor mega či Class lexikon. Měl jsem s kombajnem na polích spousty zážitků. Tenkrát jste seděl na stroji a neslyšel jste vlastního slova, všechno to hučelo a všude se šíleně prášilo. Dneska to je jiné. Kabiny mají klimatizaci, je tam lednička, všechno je řízené počítačem a vy téměř nemusíte na nic sáhnout,“ směje se Kovanda, kterého si zemědělci na Měčínsku najímají na žňové práce už skoro 13 let.

Jediné, co podle zemědělců zůstává s dobou před dvaceti lety stejné, je to, že zemědělci rok co rok bojují s počasím. „Zůstává stejné také to, že když je dobré počasí, jsou chlapi na polích od rána do večera. Stále platí, že žně jsou obdobím, kdy si člověk v zemědělství může „trochu“ víc vydělat. Snažíme se jejich práci ohodnotit dle našich možností,“ dodal Balín.

Kombajnista si v roce 1989 vydělal 5200 korun hrubého. V roce 2010 se jeho mzda pohybuje kolem 20 000 korun.