Vydali jsme se tam za Patrikem Petruškou a jeho manželkou Janou, kteří ji provozují, abychom si s nimi popovídali. A to nejen o Janovicích, ale také o Kdyni, kde otevřeli další provozovnu vloni a ta získala třetí místo na Domažlicku. Cíl na další roky mají jasný.

Jak dlouho máte Zmrzlinkovnu v Janovicích nad Úhlavou?

Patrik P.: Začali jsme zde 14. dubna 2017, kdy jsme poprvé otevřeli. Před námi zde působila šest let majitelka domu. My jsme to po ní převzali se vším všudy, takže jsme měli veškeré vybavení.

Co vás k tomu tehdy vedlo?

Patrik P.: Já jsem hrál profesionálně hokej, se kterým jsem v roce 2015 skončil. Náš sen tehdy s přítelkyní, nyní s manželkou, byl si otevřít nějaký podnik. Nejprve jsme přemýšleli nad barem, ale pak jsme si říkali, že se nám tam nechce být do rána, restauraci jsme také úplně nechtěli. Pak se naskytla tahle možnost, tak jsme si řekli, že nemáme co ztratit a že cukrárna nám přijde jako nejlepší možnost.

Jana P.: Manžel v oboru vůbec nepracoval, já jsem měla tu výhodu, že když jsem s ním jezdila po republice kvůli hokeji, tak jsem si tam vždy našla brigádu jako servírka, protože mě to bavilo. Hodně jsem se naučila a tady jsem to mohla i zúročit. Ale i tak se stále učíme něco nového.

Vaše zmrzlina je vyhlášená, jezdí sem na ni hodně lidí, jaká je?

Patrik P.: Máme točenou zmrzlinu z Opočna, kterou bereme od velkoodběratele, a zároveň mám i kopečkovou zmrzlinu od menší firmy, která si ji sama vyrábí. Do budoucna si ale chceme dělat sami kopečkovou zmrzlinu. Toho bych chtěl dosáhnout v horizontu tří let. Moc se nám líbí a chutná nám zmrzlina, která skončila v anketě jako druhá, mají ji v Pražské ulici v Klatovech. Líbí se nám neobvyklá spojení jako vanilka a šafrán a podobně. Do toho se chceme pustit.

Jana P.: Původně nám to i paní majitelka nabízela, protože ona si tady dělala kopečkovou zmrzlinu sama, ale my jsme cukrárnu brali v době, když bylo malému osm měsíců, byla jsem na mateřské a báli jsme se, jak vše bude náročné, co a jak vše bude, tak jsme se rozhodli, že zmrzlinu dělat nebudeme, a majitelka stroj prodala, čehož s odstupem času litujeme.

Minulý rok jste otevřeli další Zmrzlinkovnu, ve Kdyni, co vás k tomu vedlo, úspěch v Janovicích?

Patrik P.: To ne. Bylo to neobvyklé. Jeden den ráno jsem se probudil a měl jsem na e-mailu zprávu, kde mi pán psal, že se mu líbí, jak to děláme v Janovicích, a že má ve Kdyni na náměstí prostory, jestli bychom se nechtěli přijet podívat. Když jsem to přečetl manželce, tak jsme řekli, že ne. Pak nám to začalo šrotovat, nakonec jsme tam jeli. Vešli jsme a už jsme v tu chvíli viděli, co by kde vše bylo. Nájem je lidový, takže nám nic nebránilo to zkusit tam otevřít.

Jana P.: Bylo to v podstatě tak, že druhá cukrárna přišla s druhým dítětem, malé byly čtyři měsíce, když jsme tam jeli. Ale vešli jsme a hned to na nás dýchlo, my na tyhle první pocity dáme. Bylo nám tam moc příjemně i pan majitel nám sedl. Vyšel nám se vším vstříc, včetně úprav a rekonstrukce. Třetí dítě ale neplánujeme, tak uvidíme, zda bude další Zmrzlinkovna (smích).

A jak se cukrárna ujala tam?

Patrik P.: Bylo to hodně hektické ze začátku. Dodělávali jsme to tam a neměli jsme jediného člověka, který by tam pracoval. Když jsme se chystali, že otevřeme, tak se nám ozvala holčina Sandra, že by tam chtěla pracovat. Je tam dodnes a ve finále to na ní stojí a jsme velmi rádi, že ji máme, stará se tam o vše. V Janovicích je moje sestra Eliška, která dělá to samé, když byla manželka na mateřské, tak se starala v podstatě sama o chod. Oběma tak určitě patří velké díky.

Vaše cukrárna, zmrzlina, se v anketě umístila za Janovice na prvním místě a za Kdyni na třetím, co na to říkáte?

Jana P.: Je to krásné. Za nás je to milé. Bereme to s pokorou. Víme, že se dá usnout na vavřínech. Nehrajeme si na žádnou vysokou gastronomii, na nic načančaného na oko, ale snažíme se to dělat lidsky, dáváme poctivé porce, aby zákazníci byli spokojení.

Patrik P.: Jsme rádi, že jsme dostali tolik hlasů. Víme, že se stále dá i něco zlepšovat. Naše heslo je Víc než míň.