Po obcích na české straně Šumavy, které se bojí o své lesy kvůli kůrovci šířícímu se z Národního parku Šumava, přišli s razantním prohlášením i oficiální představitelé Rakouska a spolkové republiky Bavorsko. Těm se nelíbí, že šíření kůrovce v šumavských lesích podél hranic u nich způsobilo obrovské škody, protože česká strana tady proti kůrovci nezasahuje. „Dodržujte mezinárodní dohodu a okamžitě začněte s aktivními zásahy,“ napsali ministru Martinu Bursíkovi rakouský i bavorský kolega.


V roce 2005 se totiž všechny tři země dohodly, že podél hranice s Bavorskem a Rakouskem bude v NP Šumava zavedeno 200 metrů široké ochranné pásmo, kde se bude kůrovec likvidovat. „Česká strana však tuto dohodu dlouhodobě nedodržuje. Správa NP Šumava účinné zásahy podél hranic neprovádí a kůrovec napadá stále větší množství stromů na rakouské a německé straně,“ upozornil Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21, jež dlouhodobě odmítá rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě a prosazuje vytváření přírodě blízkého lesa osvědčenými lesnickými postupy.


Podle rakouského spolkového ministra zemědělství a lesnictví Josefa Prölla bylo v roce 2007 na rakouské straně postiženo tisíc hektarů lesa a objem postiženého dřeva dosáhl 12 500 m3. Do letošního května se množství kůrovcem napadeného dřeva zvýšilo o dalších 6000 m3 a vznikly holiny o rozloze 35 hektarů. „Škody, které za rok 2007 a první polovinu roku 2008 vznikly zdejším vlastníkům lesů, tak dosahují výše 620 tisíc eur,“ napsal Pröll koncem června v dopise adresovaném ministru Bursíkovi.


V lednu tohoto roku adresoval Bursíkovi dopis také bavorský zemský ministr zemědělství a lesů Josef Miller, který zdůraznil, že „tlumení lýkožrouta smrkového na bavorské straně se však může zdařit jen za podmínky, že důsledná ochranná opatření budou provedena také v příhraniční oblasti na české straně“.


„Ministr Bursík nerespektuje platné české zákony a nedbá na varování odborníků. Stejně tak jej nezajímá ani názor české veřejnosti, která si přeje mít Šumavu zelenou, a nyní dokonce ignoruje oprávněné stížnosti nejvyšších představitelů okolních států, kteří chtějí pouze dodržování již uzavřených dohod. Nemám pro jeho jednání jiné pojmenování než nezájem a arogance moci,“ prohlásil Štich.


Ministerstvo je však o správnosti svého konání přesvědčeno. Například při páteční návštěvě Šumavy, kdy ještě nepronikly dopisy na veřejnost, prohlásil náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny František Pelc: „V nejcennějších zónách Šumavy nestojíme před rozhodnutím, zda má být Šumava zelená, nebo šedá, ale zda má mít alespoň v budoucnu zdravý a stabilní les anebo ho zásahy otevřeme větru a ve finále, bude Šumava úplně bezlesá a národní park můžeme zrušit. To by byla rána turistickému ruchu pro celý region.“


V pondělí prohlásil mluvčí ministerstva Jakub Kašpar, že informace, kterými disponuje rakouský ministr, nejsou správné. „Dvousetmetrový pás platil do roku 2007, poté již tato dohoda nebyla prodloužena. Po Kyrillu to nemělo smysl, neboť zatímco předtím šlo o jednotlivé stromy, po něm by se musel vykácet celý dvousetmetrový pás, třeba v délce 10 km. K likvidaci kůrovce se proto bude přistupovat v dané oblasti diferencovaně,“ řekl Deníku Kašpar. Ten dodal, že i při nejčernějších předpokladech zničí kůrovec pět procent šumavských stromů, což je zanedbatelné.

Milan Kilián

Houby letos znovu napadnou kůrovce na Šumavě

Je to již skoro rok, kdy se letadlo s přípravkem na ničení kůrovce vzneslo nad lokalitu Trojmezná v oblasti kalamitní svážnice na Šumavě a pilot zde aplikoval takzvané entomopatogenní houby.


Již tehdy vedení Národního parku Šumava upozornilo, že na výsledky je nutné počkat. Nyní se zdá, že mohl být postup úspěšný a připravuje se tak další etapa šíření této houby, která likviduje kůrovce.


„Zatím se prokázalo, že se aplikovaná houba šíří. Ve zkoušce ale musíme pokračovat. Vloni jsme tuto metodu vyzkoušeli na relativně malém území, šlo o zhruba šest hektarů. Letos bychom tuto plochu chtěli minimálně pětkrát zvětšit. Zřejmě již ale nepoužijeme letadlo, ale využijeme pozemní aplikaci,“ sdělil ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí.


Park v tomto případě spolupracuje také s vědci z Jihočeské univerzity. Ti zjišťovali, jaká by mohla být efektivita aplikace houby. Její účinnost by mohla být teoreticky až 70 procent.


„Teprve ale až to budeme mít ověřené v praxi, určíme, na kolik byla metoda úspěšná. Hodnocení je ještě předčasné,“ pokračoval František Krejčí.
O něco přesnější výsledky dostane vedení parku v některém z podzimních měsíců. Ty přesné však budou známy až ve třetím roce aplikace. „Ve chvíli, kdy si vše jednoznačně ověříme, můžeme tento postup nechat uznat jako ověřenou metodu,“ doplnil ředitel Správy NP Šumava.


Celý proces, který by měl lýkožrouta smrkového zahubit, je poměrně složitý. Zjednodušeně lze říci, že bude kůrovec, který je ve stádiu žlutého či hnědého brouka, napaden. Až vyletí, bude již infikován a měl by houbu přenést na další generace. Ty by poté měly být zničeny již v zárodku.
Celá metoda je navíc šetrná k přírodě. „Byla samozřejmě i odborně prověřena a entomopatogenní houby se nacházejí v přírodě i normálně,“ řekl již dříve Petr Kahuda ze Správy NP a CHKO Šumava.


Jak na závěr doplnil ředitel správy František Krejčí, v letošním roce bude zřejmě využit i jiný druh houby.

Lukáš Marek