Zajímavým tipem na výlet je strážovský židovský hřbitov. Leží zhruba 25 minut pěšky ze Strážova na severním svahu Smrkové hory.

Podle některých pramenů je strážovský židovský hřbitov údajně jedním z nejstarších v Čechách. Vznikl před nejméně šesti sty lety, přesná doba vzniku však není známa. Pozemek na zřízení hřbitova poskytla strážovským Židům opalecká vrchnost, které kdysi Smrková hora patřila. Židé za každý nový hrob odváděli vrchnosti peněžitý poplatek, později, když někdy po roce 1600 přešla Smrková hora do majetku města Strážova, odváděli Židé poplatek strážovské obci.

Kromě strážovských židů byli na hřbitově v 19. století pochováváni i Židé z Čachrova a Běšin, jsou zde pochováni i Židé z Kunkovic, Neznašov, Radinov, dokonce až ze Všerub a Prášil.

Pravděpodobně z doby založení hřbitova pocházejí hroby v levé horní části hřbitova, sotva znatelné, bez náhrobních kamenů. Nejvíce hrobů je podél západní strany, náhrobní kameny jsou vesměs tenké plotny označené pouze hebrejskými nápisy. Hroby z 19. století uprostřed hřbitova mají náhrobní desky z žuly (z Kolince) nebo z hlazeného vápence (z Rabí). Nápisy mají hebrejské i německé. Hroby z počátku 20. století už mají většinou moderní pomníky z hlazené žuly, z pozdější doby pocházejí také náhrobní desky s českými nápisy. Podle dostupných údajů se poslední pohřeb konal v roce 1925 (Bedřich Stádler ze Strážova).

V roce 2006 byl hřbitov na náklady Židovské obce obnoven. Bylo postaveno více než 200 náhrobků, opravy se dočkala také kamenná hřbitovní zeď včetně vstupní klenuté branky. Město nechalo prořezat starou lipovou alej podél cesty ke hřbitovu, v horní části aleje pak plánuje odpočinkové místo.
Byly také přečteny a přeloženy vybrané nápisy na náhrobcích. Zajímavé je, že porušené náhrobní kameny se čtou v noci při baterce, kdy díky vrhaným stínům lépe vyniknou špatně čitelné hebrejské texty. (zdroj MěÚ Strážov)