Nejstarší část Bezděkova se skládala ze tří selských usedlostí a tří chalup, které stávaly na místě zámeckého statku.

Z historie

Prvním známým držitelem na počátku 14. století byl Elbin z Bezděkova, následovali král Jan Lucemburský, Lipart z Bachaldichoven, Jan Bohuchval z Hrádku, Racek z Malšína, Kateřina z Hrádku, Půta z Pěžína, Půta Švihovský z Rýzmberka, Adam ze Šternberka. Poté Bezděkov společně s jinými obcemi vlastnil klatovský měšťan Viktorin Pek, syn Hanuše Peka, kterému císař Maxmilián udělil erb a právo psát se „z Římku“.

Od roku 1553 je v historických záznamech zmiňován nejstarší rod Volopichů, jehož potomci zde vlastní původní usedlost dodnes. V této době jsou již zmiňovány další rody a to Vacků a Marešů, z nichž první má i pro budoucnost své mužské pokračovatele. V roce 1787 byla ve vsi založena jednotřídní škola. Další majitel, Vincenc, rytíř ze Strohlendorfu panství v roce 1844 prodal Františkovi Korbovi z Weidenheimu, od kterého jej později převzal jeho syn Karel Korb. Ten proslul jako dobrý hospodář, a proto se stal ministrem obchodu ve vídeňské vládě a později i moravským místodržitelem.

Ve vsi byl cukrovar, podle některých pramenů druhý nejstarší v Čechách, lihovar, ovčín, ve Volenově přádelna ovčí vlny, v Bezděkově pivovar, cihelna, kovárna a tři mlýny. Ve Volenovském mlýně vznikla v prvé polovině 20. století elektrárna, která zásobovala energií velkostatek a dolní Bezděkov a v roce 1943 v ní byla namontována Francisova turbína, která ale po znárodnění byla demontována a odevzdána do sběru.

Po ukončení I. světové války, ve které položilo své životy 23 obyvatel, a vzniku samostatného československého státu se začal rychle rozvíjet v obci i spolkový život a tak byl v roce 1919 založen Sokol, v roce 1920 Dělnická tělovýchovná organizace, roku 1934 Sdružení pro zájmy venkovských žen a Čechův pěvecký sbor. V roce 1935 byla za účasti hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera odhalena Svatopluku Čechovi a jeho otci /správci velkostatku/ na paměť jejich pobytu v obci pamětní deska. Okupace republiky a následná II.světová válka si vyžádaly 13 obětí na životech, z toho sedm osob ze židovské rodiny Becků.

Po osvobození obce americkou armádou byli Němci na základě tzv. Benešových dekretů donuceni opustit obec, v pivovaru a pekárně byli ustanoveni národní správci a roku 1948 byl velkostatek znárodněn a částečně rozparcelován.V obci se začala budovat nová elektrická síť, v roce 1950 zahájil provoz obvodní matriční úřad a obecní rozhlas. Obec se začala rozvíjet a budovat do dnešní podoby, byla postavena prodejna Jednoty, mateřská škola, upraven hřbitov, opravena škola, postaven dům služeb a upraven zámek pro potřeby internátu odborného učiliště.

Byla vybudována kanalizace v části obce, pokračováno ve stavbě rodinných domků, postavena nová mateřská škola, veřejný vodovod, chodníky v ulici k nádraží, místní komunikace, sociální zařízení a šatny na fotbalovém hřišti a zrekonstruováno pohostinství. Po roce 1989 byla opravena fasáda základní školy, vybudován přivaděč vody, hasičská zbrojnice v Korytech, kanalizace v dolní části Bezděkova, plynofikace v Korytech a v Bezděkově, opravena fasáda kostela sv.Václava a sv. Anny. V roce 2006 byla dokončena stavba nové hasičské zbrojnice v Bezděkově a začala výstavba splaškové kanalizace a sběrače pro napojení na čistírnu odpadních vod v Klatovech.

Současnost

K 31. prosinci loňského roku bylo v Bezděkově přihlášeno k trvalému pobytu 579 osob, v Korytech 181, v Poborovicích 49, ve Struhadle 39, v Tetěticích 32 a ve Vítané 23 obyvatel. V tomto měsíci byl také poprvé překročen počet obyvatel na nynějších 910.

Ve správním území obce žije o 3 ženy více než mužů, což je oproti minulosti značný posun v počtu mužů směrem nahoru, protože ženy vždy výrazně převyšovaly počet mužů, je zde 456 ženatých nebo vdaných osob, 45 rozvedených, 62 vdov nebo vdovců a trvale zde žije a na svou šanci čeká 340 svobodných obyvatel, samozřejmě včetně dětí a mladistvých.

„V současné době je Bezděkov a jeho části oblíbeným místem pro trvalé i rekreační bydlení s vybudovanou infrastrukturou a základními službami. Firmy působící ve správním území nabízejí pracovní příležitosti pro obyvatele obce, blízkost města Klatov tuto nabídku ještě rozšiřuje a proto se podstatně zvýšila životní úroveň místních obyvatel. Prodejna Konzumu s denním provozem zajišťuje běžný sortiment zboží, k dispozici je pobočka pošty, základní a mateřská škola, kadeřnictví, pedikúra, bufet, místní knihovna s veřejným internetem a několik řemeslných živností a menších firem. V areálu bývalého pivovaru a poté skladů Domácích potřeb má nyní svá sídla několik menších firem, zabývajících se drobnou výrobou a skladováním, v Korytech působí zemědělské družstvo, které hospodaří na pozemcích ve všech katastrech obce a kromě něj zde je několik soukromých zemědělců,“ popisuje současné dění v obci s nabídkou služeb pro obyvatele starosta Josef Červený.

Občané a návštěvníci mají ke sportovnímu vyžití k dispozici hřiště na kopanou se sociálním zařízením a občerstvením, na odbíjenou, dětské hřiště, autokemp a koupání v řece Úhlavě v areálu hotelu Rual a poblíž části obce Poborovice směrem k silnici I/22 se nachází přírodní koupaliště „ Pískovna“.
Obci chybí kulturně-společenské centrum a restaurace, protože pohostinství se sálem o kapacitě 220 míst, zrekonstruované v roce 1989 byla vráceno v restituci a následně majiteli uzavřeno.

Jedinou možnost tak skýtá restaurace a salónek hotelu Rual, vzdáleného jeden kilometr od obce, kde se odbývá většina společenských akcí. Pro zasedání obecních orgánů a běžnou spolkovou činnost, přednášky a další menší akce je po dokončení hasičské zbrojnice k dispozici 50místná zasedací místnost s kuchyňkou a audiovizuální technikou.

„Část obce Poborovice a Volenov leží v těsné blízkosti řeky Úhlavy, a proto obec vybudovala pro případ povodně nebo havárie na vodním díle Nýrsko v nevyužité třídě mateřské školy evakuační a přijímací středisko, které mohou v případě nouze využít i občané Rohozna, spadající pod správu města Janovice nad Úhlavou,“ dodal starosta.

(S využitím materiálů z obecní kroniky)