„Jsou lidé, kteří se našimi životy jen mihnou, aniž bychom si na ně později vůbec vzpomněli, a pak ti, kteří zanechají trvalou a nesmazatelnou stopu. K takovým patřil i dlouholetý plánický učitel a pozdější ředitel školy Jan Bulánek,“ uvedl současný ředitel školy v Plánici Dušan Kučera, který rovněž připomněl Bulánkovu životní dráhu.

Do školy v Plánici nastoupil Jan Bulánek v roce 1987 a brzy se zařadil mezi významné a nepřehlédnutelné osobnosti tamního života. Už v dobách socialistického Československa se zajímal o tehdy nastupující počítačovou techniku a tento obor se mu stal celoživotním koníčkem i vášní. Celé generace plánických dětí v něm viděly ale především skvělého, vzdělaného pedagoga, kterému nebylo zatěžko všem potřebným podat pomocnou ruku, ať už šlo o problémy školní či ryze soukromé. „Jan Bulánek totiž patřil mezi pedagogy, kteří jasně chápou, že škola je tu jen a jen pro děti. Svým elánem dokázal nadchnout všechny okolo, nic mu pro děti a školu nebylo zatěžko,“ poznamenal Kučera.

Poslední setkání rodiny na hranici s okresy Klatovy a Plzeň-jih.
Rodinu rozdělila hranice okresů. Odloučení na týdny zažívají poprvé

Přes dvacet let základní školu v Plánici vedl coby ředitel, a i to zvládal se ctí. Jako učitel i ředitel byl poctivě důsledný, ale zároveň hluboce lidský a chápající. Bylo na něj spolehnutí, jeho slovo platilo. „Je třeba zmínit i aktivity mimoškolní, kde se uplatnil jeho organizační talent i vrozená poctivost. Společně se svou paní byl dobrou duší každoročního „Pohádkového lesa“, mnoha akcí s místními hasiči a dalšími zájmovými organizacemi v Plánici. Honza byl zkrátka fajn chlap a mnohým bude chybět. Nám také. Čest jeho památce,“ uzavřel za všechny zaměstnance ZŠ a MŠ v Plánici Kučera.