„Za výsměch všem zemědělcům je předložená dohoda vládní koalice o vyplácení dotací a pravidlech zemědělské politiky v příštích pěti letech. Dohoda vznikla na základě dojmů a neúplných informací, bez konzultací s hlavními organizacemi v oboru. Na Strategickém plánu odborové skupiny pracovaly cca dva roky, nová vláda bez konzultací během několika dní všechno změnila,“ uvedla tajemnice Zemědělského svazu Klatovy Jiřina Jandová.

Ilustrační foto
S kýlou či žlučníkem i do Sušice. Nemocnice začne s jednodenní chirurgií

Zemědělci se obávají, že předložené změny negativně ovlivní vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních potravin za dostupné ceny, což se dotkne každého obyvatele. „Česko je už nyní závislé na dovozech potravin. Sousední země jako Německo, Rakousko, Polsko své zemědělce podporují výrazně víc,“ poznamenala Jandová s tím, že situace českých zemědělských prvovýrobců je už tak velmi vážná, vzhledem k rostoucím vstupním nákladům s desítky až stovky procent, které však nemohou promítnout do cen za něž prodávají a dlouhodobě prodělávají.

Protestní jízda zemědělců v Klatovech.Protestní jízda zemědělců v Klatovech.Zdroj: Deník/Daniela LoudováDo protestní jízdy se zapojilo kromě jiných také JZD Janovice nad Úhlavou. „Změnou dotačních pravidel budou velké, střední menší podniky přicházet o peníze a přestanou vyrábět, což je zřejmě něčím zájmem, abychom neprodukovali nic z živočišné a rostlinné výroby, abychom byli ekologové a jen sekali, uklízeli louky a zatravňovali ornou půdu,“ řekl Aleš Staněk za janovické JZD.

„Podle mě je vše čím dál složitější. Já už jsem pracující důchodce, ale pro ty mladé je vše čím dál horší,“ připojil svůj názor další ze zemědělců.

„Změny strategického plánu SZP 2023-2027 ovlivní podniky všech velikostí. Vláda chce zvýšit platbu na první hektary podniku z původně 10% na 23%. Tzn., že podniky nad 150 ha přijdou o část podpor, jejich sazba bude klesat s rostoucí velikostí,“ sdělila Jandová.

Nejvíce to dle jejích slov ovlivní podniky, které provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podmíněna jakýmikoli podmínkami. „Menší podniky se vzhledem k nízkým výkupním cenám věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě pouze v omezené míře. Větším podnikům, které se těmito činnostmi skutečně zabývají, pokrývají v současné době dotační podpory pouze tržní ztráty. Jakmile se podpora sníží, přizpůsobí se novým podmínkám a přestanou se těmto činnostem věnovat,“ okomentovala Jandová.

Testy na koronavirus. Ilustrační foto
Počet nakažených omikronem v kraji skokově roste, v nemocnicích zatím nekončí

Místo toho podniky zvolí rentabilnější plodiny jako je pšenice, řepka. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání, a zemědělství není výjimkou, musí hospodařit s péčí řádného hospodáře a tedy generovat zisk. Čeští spotřebitelé tak budou nacházet české potraviny na pultech obchodních řetězců stále méně. Soběstačnost Česka přitom nyní dosahuje u zeleniny pouze 36 %, ovoce 39%, vepřového masa 52%, brambor 73%, drůbežího masa 65% a vajec 86%. Zbytek je nezbytné dovážet ze zahraničí a po oznámených změnách Strategického plánu se dovozy potravin z ciziny ještě zvýší.

Současné změny se projeví také v české krajině. „Pokud nebudou datační podpory podmíněny jakoukoliv produkcí a budou platbou na takzvané první hektary nebude v zájmu vlastníků půdy věnovat se klasické zemědělské prvovýrobě. Kvůli omezení živočišné výroby ubude organické hmoty do půdy, kterou budou muset nahradit minerální hnojiva, jejichž spotřebu čeští zemědělci dlouhodobě snižují. Chovatele zvířat investovali do výstavby stájí, řada zemědělců investovala do moderních technologií při produkci náročných plodin a všechny tyto investice přijdou vniveč. Ztrátovou výrobu už nebude z čeho financovat. Smutné je, že vláda veřejně přiznává, že neví, jaký bude mít chystaná změna dopad na zemědělce a na produkci potravin a chce její účinnost teprve vyhodnocovat,“ dodala na závěr Jandová.