Pásmo básní, říkadel a koled nacvičila s dětmi Jaroslava Pechanová. Pozornost přítomných občanů budila i sólová vystoupení dětí na housle, klávesy a flétnu. K ochutnání bylo vánoční pečivo a cukroví v tradičních tvarech. Na vánoční stůl patří i medové perníčky. Medové podoby se dočkala místní obecní váha, co by technická památka. Vánoční čaj, punč či likér přivodil skvělou atmosféru.

Vánoce jsou nejen o setkávání, ale i o vzpomínání. Připomenuty byly i staré vánoční zvyky, jež se ve Lhovicích dodržovaly. Podle starého zvyku lidé na Štědrý den časně ráno ovazovali kmeny stromů ve svých zahradách, aby neomrzly. Činili tak povřísly. Vstávalo se časně ráno. Byla starost, aby se nezaspalo a ovazovalo se dřív než u sousedů. Nikdo se nedal, každý přivolával úrodu na svoje stromy. Pokřik se ozýval po celé vsi. Při ovazování se pokřikovalo či ponejvíce děti vyvolávaly: „Ovazujte se švestičky, hruštičky, jablíčka, zejtra bude mráz, posekáme vás. Na naši úrodu, na sousedojc mráz.“ (Vždy s konkrétním jménem souseda).

Vánoční koncert Sušického dětského sboru v Sušici.
FOTO, VIDEO: Sušický dětský sbor potěšil diváky koncerty

O Štědrém večeru pak chodil obecní sluha od domu k domu a vytruboval na trubku. Toto vánoční vytrubování každý radostně očekával. Lidé mu dávali peníze, housku či jiné pečivo za služby, které pro ně činil za celý rok.

Stromky se zpravidla odstrojují po svátku Tří králů. Ze stromku, který již splnil svůj účel, se často zhotovovala kvrdlačka. Až vám letos vánoční stromeček odslouží, zkuste si ji vyrobit. A jak na to? U odstrojeného stromečku zkrátíme větve. Vybereme nejvhodnější patro. Ideálně v těch místech, kde se větviček ke kmenu sbíhá nejvíce. Uřízneme patřičně dlouhou část kmínku s přiměřeně dlouhými větvičkami. Ze vzniklé krvdlačky očistíme kůru. Případně sklíčkem začistíme povrch do hladka a necháme usušit. Kvrdlačka je na světě. Jan Sláma