Vrcholně barokní zámek v Týnci byl postaven architektem Giovani Batistou Alliprandim (cca 1665-1720) pro císařského komořího Maxmiliána Norberta Kolowrat Krakowského (1660-1721) na zelené louce. Palác vídeňských rozměrů usazený na úpatí Šumavy a dnes národní kulturní památka je místem se silným příběhem. „Kvůli zámku byla kolem roku 1700 přestěhována část vesnice a samotná stavba zadlužila rodinu Kolowratových na několik generací. Zámek byl na sklonku 19. století pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Světlé chvíle čekaly zámek na počátku 20. století, kdy se týnečtí Kolowratové vrátili z emigrace v USA a kdy zde vyrůstal mimo jiných i budoucí slavný závodník a průkopník filmového umění Saša Kolowrat, který je pochován v Týnci,“ uvedla k historii manželka současného majitele Hana Jirmusová Lazarowitz.
Také 20. a 30. léta 20. století, kdy zámek odkoupil Jaroslav Polívka, stavitel a filantrop, byla pro zámek příznivá. Na Týnec byli zváni mnozí umělci jako například Adolf Loos, Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkové, Karel Hašler, Josef Váchal, Anna Macková a další. Od konce 30. let už to šlo se zámkem z kopce - posloužil jako sídlo německé armády, krátce jako sirotčinec a dlouhá desetiletí jako sídlo Československé lidové armády, po roce 1989 v souvislosti se snahou o vybudování hotelu a casina pak byl zlikvidován původní barokní krov a následovala léta chátrání. Až v roce 1999 se objevil zachránce. Pro zámek již v dezolátním stavu se nadchnul sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz a zakoupil jej od energické správkyně konkursní podstaty, aby památku zachránil a umístil zde sbírky umění. Oprava si vyžádala 25 let. „Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, detaily jako podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny,“ řekl majitel.
„Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si však vždy zaslouží investici maximální,“ pokračoval.
Když byly na záchranu památky vyčerpány všechny soukromé prostředky, musel majitel rozšířit řady těch, kdo by mohli se záchranou pomoci. Na opravy tak přispělo Ministerstvo kultury ČR či Nadace Sabarsky Sonnberger. „Domnívám se, že za těch 25 let se do zámku investovalo zhruba 250 milionů korun. Pomohla nám významná podpora z evropských prostředků z Programu IROP, která nám byla přidělena v roce 2017 ve výši 110 milionů korun. Pomohla ke zrychlení záchranných kroků, které umožní v letošním roce zámek veřejnosti zpřístupnit,“ sdělila majitelka.
Dle slov majitele jsou nyní tak ve třetině prací, které zámek a areál ještě čekají. V plánu jsou ještě terénní úpravy kolem zámku, hospodářské budovy, vyhlídkový altán a možná i pivovar.
Poprvé bude zámek otevřen o velikonočním víkendu, poté každý dubnový víkend, kdy se bude ladit veškerý návštěvnický provoz a systém, a od května bude zahájen běžný provoz od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.