Ovšem v některých městech je odpad plastů a plechovek velký problém, tak předpokládají, že zálohování by výrazně pomohlo. Někteří starostové v republice předpokládají i zvýšení poplatků za odpady pro obyvatele, v Plzeňském kraji tomu tak úplně není.

Proti zavedení zálohování PET lahví je například starosta Horažďovic Michael Forman. „Úplně původně se mi to zdálo jako dobrý nápad, ale při postupném zjišťování dalších podrobností se mi to začalo skládat dohromady a ve finále si myslím, že v rámci našeho zavedeného republikového systému třídění odpadů je tohle zbytečnost, možná bych řekl i nesmysl. Lidé, kteří nemají zájem třídit, tak to stejně nebude motivovat, vezměte si kolik dnes najdete vyhozených skleněných lahví, které jsou zálohované. Takže myslím, že i v tomto směru je ta iniciativa zbytečná,“ řekl Forman.

Spíše by se dle něj měl stát soustředit na velmi sofistikované třídící linky a následné druhotné zpracování vytříděných komodit. „Navíc pokud by se ukázalo, že všechny plasty bez rozdílu lze zpracovat na tekutou složku, tak pak by celý systém výkupu plastových lahví byl úplný úlet,“ poznamenal horažďovický starosta.

Nastínil i to, jaký by zavedení zálohování mělo dopad: PET lahve ubydou z nádob na tříděný odpad, obce tedy nebudou mít žádný příspěvek od Ekokomu za PET. Naproti tomu se náklady na vývoz žlutých kontejnerů zásadně nesníží. „Už nyní je to v systému sběru tříděných odpadů jasně nejdražší položka. Zde budou tedy obce určitě prodělávat. Nevím, kdo ponese náklady na zavedení automatů na sběr PET lahví a s tím další související logistiku. Poplatky za zálohování se rovnou promítnou do ceny výrobku - zaplatí spotřebitel. Jestli by to znamenalo zdražování poplatku za odpady, to si nemyslím, ale pro třídění odpadu a jeho druhotné zpracování je to naprosto zbytná věc. Vše zaplatí pouze spotřebitelé,“ uvedl Forman a dodal příklad. Při odhadovaném počtu roční produkce 1,2 mld. lahví a poplatku za láhev 4 Kč/ks jde o cca 4,8 mld. Kč, které se vyberou od kupujících. „Dejme tomu že 20% těchto lahví se nevytřídí, tedy se do cyklu nevrátí. To je nákladově cca 1 mld. Kč. Z této částky mají obce dostat 15 %, zbytek se vrací do systému výrobcům, či distributorům. Obcím se tedy znatelně nesníží množství petek, ale nedostanou žádné platby za PET od Ekokomu, které ty drobné z těch rozdělovaných 15% nenahradí," vypočítal Forman.

Za nesmysl považují zálohování i oslovení lidé. „Už neví, co by si vláda vymyslela, jen abychom platili více a více. Už vidím, jak někdo bude chodit vracet petky. Vždyť je to nesmysl, myslím, že je mnohem lepší, když se třídí do kontejnerů. Dle mě to dělá stále více lidí, to vidím i dle zaplněnosti kontejnerů ve městě. Za mě petky bude chodit vracet jen minimum lidí, je snazší je zmačkat a vyhodit do kontejneru, kde bychom je asi doma skladovali,“ řekl Klatovan Stanislav Malý.

Naopak zavedení zálohování plastových lahví podporuje primátor města Plzeň Roman Zarzycký.„Podle současného vývoje, kdy bojujeme se stále větším objemem plastů, je zavedení zálohovného v České republice jen otázkou času. Jde ale o krok, který může mít výrazné dopady do odpadového hospodářství a rozpočtů měst a obcí. Proto jsem přesvědčen, že celé změně musí předcházet odborná veřejná diskuse. Zdražení nebo případné zachování poplatku za odpady nyní nelze předjímat, jednou z variant může být, že ve městě bude méně žlutých popelnic,“ uvedl primátor.

Recyklaci podporuje město Klatovy, zálohování PET lahví bude akceptovat. „Nevím, proč by to nutně muselo znamenat zdražení poplatku za odpady pro obyvatele. Nejde o náklady jen za odpady, nýbrž o komplex nákladů spojených s možností občanů využívat širokého spektra služeb v oblasti odpadů, občané vždy platí jen část těchto nákladů, zbylou významně vyšší část hradí obce,“ sdělil místostarosta Klatov Václav Chroust a dodal: „Podporujeme recyklaci a všechny formy snížení objemu odpadů. Bohužel však trend moderní společnosti jde do protipohybu – například si objednáte maličkost z jakéhokoliv internetového obchodu, přijde vám maličkost dokonale zabalená ve veliké krabici či obalu a podobně.“

Váhavě se zatím na chystaný krok dívá starosta Domažlic Stanislav Antoš. „Když jsem poprvé slyšel o zálohování PET lahví, které odvede nejvýnosnější komoditu ze systému tříděného odpadu, tak jsem pro zamýšlený krok ministerstva životního prostředí neměl pochopení. Nedávno jsem ale dostal tabulku kompenzací pro obce, kde jsou uvedeny částky, které by ztrátu obcím měly vyrovnat. Zajímá mě, ale jak dlouho by tyto náhradní platby trvaly. Proto chci využít nabídky pana ministra a zúčastnit se semináře na toto téma, protože se bezesporu jedná o závažný zásah do systému, který dle mého soudu nefunguje špatně,“ podělil se o svůj názor Antoš.

Jednoznačně zálohování podporuje město Rokycany. Nápojové plechovky a PET lahve menších rozměrů tvoří v současné době ohromné množství odpadu na různých místech ve městě. „Kvůli jednorázovým obalům dochází nejen k častému přeplňování košů, hlavně v centru města a kolem prodejen rychlého občerstvení a potravin, ale i k častému výskytu těchto odpadů na náměstí, v ulicích, na trávnících, parcích, podél řeky a na hřištích. Prostranství musíme neustále uklízet, a to nám přináší nemalé náklady. Obsah odpadkových košů i volně pohozené odpady končí nyní bez jakéhokoliv dalšího třídění na skládce komunálních odpadů. Další nezanedbatelný výskyt PET lahví a plechovek je i v kontejnerech a nádobách na směsný komunální odpad a dále ve speciálních klecích, kde mohou soustřeďovat odpady obyvatelé chatových oblastí,“ sdělil místostarosta Rokycan Jiří Sýkora.

Část obyvatel města třídit odpady odmítá, ačkoliv Město Rokycany má dva sběrné dvory, desítky kontejnerů na tříděný odpad a jako jedno z mála měst kraje zavedený svoz tříděných odpadů od rodinných domů - door-to-door systém. „Z hlediska životního prostředí i ekonomiky odpadového hospodářství je nedostatečné třídění odpadů veliký problém. Předpokládáme, že díky zavedení zálohovacího systému významně klesne množství odpadu v kontejnerech, odpadkových koších a na veřejných místech. To přinese městu úspory za svoz a odstranění odpadu i za úklid,“ slibuje si od zavedení zálohování místostarosta.

Pokud by ubylo množství plastů a plechovek v kontejnerech, město počítá s tím, že by upravilo množství kontejnerů ve městě či četnost svozu. Počítá tak s tím, že by zálohování vybraných druhů odpadů poplatek nezvýšilo.

Problém s velkým množství odpadů má Železná Ruda, kde se starosta rovněž netají tím, že podporuje zálohování. „V případě Železnorudska se zdražení odpadu pro místní obyvatele neobávám. Nám by naopak zálohování pomohlo, protože nyní máme zejména po víkendech přeplněné kontejnery na tříděný odpad od majitelů apartmánů, lidé si na to stěžují a pro nás to znamená mimořádné vývozy a navíc máme město plné odpadu. Několikrát do roka pořádáme i úklid odpadků v lesích, kde ho nechávají turisté," řekl starosta Filip Smola.

Podobně na tom je i další turistické místo - Modrava. „O peníze pravděpodobně přijdeme, ale ještě není nic jistého. Jsou ve hře dvě varianty sběru „petek“. Podobné problémy jako Ruda máme, ale spíše sezonního charakteru a nevím, jestli by nám výkup petek nějak pomohl, protože na Modravě je stejně nebude nikdo vykupovat,“ poznamenal starosta Jaroslav Doležal.