Před klatovským soudem opět stanul Jaroslav Č. z vesničky nedaleko Nýrska, který podle obžaloby dlouhodobě týral svoji exmanželku. Tentokrát si vyslechl už svůj trest.

Jaroslav a Marie Č. se už před časem sice rozvedli, ale i poté spolu žili ve společné domácnosti. Konflikty u nich byly na denním pořádku. On strávil dokonce několik měsíců ve vazbě, neboť žena na policii opakovaně vypověděla, že ji roky soustavně týral. Před soudem však vše popřela, a sama tak později dostala devítiměsíční trest za křivé svědectví.

Po návratu Jaroslava Č. z vězení měly být na programu opět hádky, psychický teror a vloni měl hned dvakrát ženu zmlátit tak, že jí zlomil žebra. Žena musela být vždy hospitalizována. Kromě toho opakovaně utíkala z domova a kvůli strachu z exmanžela se musí léčit na psychiatrii.

K druhému líčení přišla soudní znalkyně, která vyšetřovala Marii Č. během její opakované hospitalizace na psychiatrii. Potvrdila, že žena má charakteristiky týrané ženy, že splňuje kritéria pro oběť domácího násilí. K Jaroslavu Č. má ale silnou vazbu a snaží se jeho jednání omlouvat a brát vinu na sebe. Jen ve chvíli, kdy už neví kudy kam, se pokusí si vzít život, nebo se obrátí na policii, kde se se vším svěří, později to ale odvolá, i když riskuje trest.

K dalšímu líčení, které se konalo tento týden, přišla jedna z klíčových svědkyň, která se k předešlým líčením nedostavila. „Slyšela jsem, že se často hádali, viděla jsem, že paní často brečí. Jednou byla u mě, protože jí manžel zmlátil. Jednou u mě byla i jejich dcera, že její táta mlátí mámu. Každou chvíli u nich byla sanitka. Párkrát Jaroslavu Č. utekla, protože se bála, že jí zabije. Jednou utekla i přes naše okno. Někdy jsem na ně volala policii i já nebo můj táta," uvedla svědkyně.

Na tuto výpověď reagoval Jaroslav Č. slovy: „Marie se nehádala se mnou, ale s jejím synem, který u nás v té době bydlel. Sanitka k nám jezdila ze zdravotních důvodů manželky. Nadávky občas nějaké byly."

K soudu se dostavila také Marie Č., která opět bránila svého bývalého manžela. „U znalců jsem odpovídala i nepravdivě, ale už si nepamatuji co. Ponaučení z potrestání za uvádění nepravdy jsem si vzala. Zamotala jsem se do lží tak, že už jsem nevěděla jak dál. Manželovi jsem celou dobu lhala. On mi vše odpustil, ale špatné svědomí mám pořád. Nemůžu se mu ani podívat do očí. Když jsem ho udávala, tak mi vše bylo jedno, i to, že mu ublížím. Pak mi ale došlo, že mu pořád jen ubližuju. Slovní hádky jsme mezi sebou měli, ale vyvolávala jsem je já, abych měla důvod utéct," vypověděla bývalá manželka obžalovaného.

K líčení se dostavila také sociální pracovnice, která navštívila Marii Č. v nemocnici, když ležela na chirurgii. „Bylo to asi před rokem a něco. Byla jsem tam přivolána o víkendu policií, protože tam Jaroslav Č. nechal dvě mladší děti. Marie Č. tam ležela, protože jí bolela žebra a nemohla dýchat. Její manžel chtěl, aby podepsala revers, ale ona nechtěla, tak jí tam děti nechal. Říkala mi, že chce od něj odejít, tak jsem jí nabídla, ať se ozve, až bude propuštěna," sdělila pracovnice.

Tentokrát už Jaroslav Č. od soudu bez trestu neodešel. Byl uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, který je odložen na zkušební dobu v trvání tří roků za dohledu probačního úředníka.

Obžalovaný se vzdal možnosti odvolání.