Už tři roky Česko naplňuje Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Ta se týká nejen činnosti ministerstva životního prostředí, ale zapojena jsou i další ministerstva - zemědělství, spravedlnosti, obrany a samozřejmě také jejich resortní organizace, Policejní prezídium ČR nebo Státní veterinární správa. „Koordinaci zajišťuje pracovní skupina, která minulý týden zasedala, aby diskutovala o aktuálním plánu priorit. Příkladem dosavadní spolupráce je mimo jiné zohlednění nelegálního zabíjení živočichů a pytláctví při pronájmu státních honiteb. Impulsem k tomu byl také závažný případ nelegálního nakládání s ohroženými druhy, tak zvaná kauza Kameňák,“ uvedla mluvčí MŽP Lucie Ješátková.

Kauza Kameňák se týká Klatovska. V roce 2020 byly v nalezeny v mrazáku a domě předsedy mysliveckého sdružení Jelen Kameňák Bohumila M. zastřelený rys a další části chráněných druhů. Muž byl za to vloni na jaře potrestán klatovským soudem. Hrozily mu až tři roky vězení, ale vyvázl s peněžitým trestem 90 tisíc korun. Nepodařilo se totiž prokázat, že to byl právě on, kdo tohoto a dalšího rysa na Šumavě zastřelil. Muž, jenž tvrdil, že našel zvíře uhynulé, tak zůstal dokonce i nadále myslivcem.

Znak obce Dobršín.
Dobršín se pyšní novým znakem, obsahuje vše, co obec vystihuje

Ministerstvo se ale rozhodlo reagovat a následky pocítilo celé myslivecké sdružení, jež si pronajímalo státní honitbu od Lesů ČR. Po dohodě s ministerstvem převzaly Lesy ČR od roku 2023 honitbu do vlastní správy. „Každý nájemce státní honitby musí dodržovat zákony. Nelegální zabíjení zvláště chráněných druhů či pytláctví nebude v České republice nikým tolerováno,“ uvedl k tomu vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček.

Lesy ČR jsou největším správcem lesů v zemi, významným správcem chráněných území a důležitým partnerem orgánů ochrany přírody. I proto se ministerstvo životního prostředí a tento státní podnik domluvily na užší spolupráci.

V části území Národního parku Šumava začalo ve čtvrtek 19. října 2023 platit omezení vstupu. Na snímcích je umisťování informačních cedulí na hranice předmětné oblasti.
Další zákazy kvůli tetřevovi. V části Šumavy nově platí omezení vstupu

„Naše vláda prosazuje opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi. Pro ministerstvo životního prostředí je to zásadní téma, které umí řešit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s odkazem na programové prohlášení vlády. „Pytláctví a nelegální zabíjení a nakládání se zvláště chráněnými druhy má v praxi řadu podob. Známe případy nelegálního zástřelu rysa nebo vlka v lese, ale i otrávené orly mořské nebo vydru uhynulou v železech. Každý takový trestný čin má jiný charakter a může být posuzován podle různých zákonů, ať už podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti nebo také jako obecné ohrožení, a to třeba když jsou železa nebo jed umístěny na veřejně přístupném místě. Bohužel mnoho takových případů zůstává neodhaleno, ale u řady druhů nelegální zabíjení, společně s dalšími člověkem způsobenými příčinami úhynu, akutně ohrožuje jejich přežití,“ doplnil Hladík.

Z těchto důvodů MŽP s klíčovými partnery naplňují Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice, která se mimo pytláctví a dalších způsobů nelegálního zabíjení volně žijících živočichů zabývá rovněž problematikou negativního vlivu některých veterinárních léčiv nebo pesticidů. Aktuálně členové pracovní skupiny spatřují pozitivní posun ve spolupráci státních orgánů i v aktivním zapojení zainteresovaných nevládních organizací. Známým příkladem je řešení případů otrav volně žijících ptáků, kdy se díky aktivitám České společnosti ornitologické za pomoci tak zvané psí jednotky podařilo usvědčit a odsoudit první dva pachatele v ČR. „Nelegální zabíjení a otravy volně žijících živočichů jsou komplexním problémem, jemuž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost, a to nejen státních úřadů, neziskových organizací, ale velkou měrou může přispět svou pozorností při pobytu v přírodě také široká veřejnost,“ uzavřela Ješátková.