Dnešní historické téma volně naváže na minulé vyprávění o hospodaření na statku v minulosti. O tématu jsme si povídali s archivářem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Janem Jirákem.

Šlechtické hospodaření na statku ve 20. století se stalo specifickým fenoménem. Po pozemkové reformě, která se uskutečnila v Československu krátce po jeho vzniku zákony z let 1919 a 1920, se musely mnohé panské dvory vypořádat s novou situací. Kvůli novým normám přišly většinou šlechtické rody o rozsáhlé polnosti, které byly rozděleny na menší díly pro hospodaření tzv. malorolníků. Šlechta na to reagovala různě. Na Klatovsku díky hospodářskému umu zástupců české šlechty, Krakovských z Kolowrat, vznikl vzor moderního zemědělského komplexu, na který se jezdili jako na příklad dívat zástupci rolnictva z celé Evropy. Tímto příkladem byl statek v obci Týnec u Klatov.

Na počátku 20. století nebyla ovšem pozice týneckého statku vůbec jednoduchá. Jeho tehdejší majitel a hospodář Alexander Kolowrat-Krakovský měl totiž jednu obrovskou vášeň. Tou byl automobilový sport. Když v roce 1910 převzal coby nejstarší syn rodové majetky v západních Čechách (kromě Týnce náležela Kolowratům Krakovským např. Přimda), věnoval se hlavně svým koníčkům. Jedním z nich bylo závodění v automobilech. Na tomto poli sice mladý šlechtic dosahoval i na mezinárodních kolbištích poměrně dobrých výsledků, stálo to však dost peněz. I jeho druhá vášeň, film, nebyla vůbec levná. Stal se sice prezidentem filmové společnosti a rád se prezentoval jako objevitel hvězdy Marlene Dietrich, ale i to stálo dost korun. Na pokrytí svých výdajů používal příjmy z rodinného majetku, tedy i týneckého statku.

Celý čláenk si přečtete ve čtvrtečním Klatovském deníku