Letošní první historické téma věnujeme historii průmyslového odvětví, které po celé dějiny lidstva velice úzce souvisí s jeho výživou. O historii mlékárenství a dějin zpracování mléka na Klatovsku jsme si povídali s archivářem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Janem Jirákem.

Ve Švihově měli hodně koz

Člověk už od dávných dob využíval mléko od zvířat. V historii slovanských kmenů bylo ovčí nebo kozí mléko jednou ze základních surovin pro přípravu jídel. Kravské mléko se připojilo až později. Téměř v každé domácnosti vlastnili alespoň jeden kus dobytka, který rodině poskytoval mléko. Podle toho, o jaký dobytek se jednalo, snadno se rozpoznalo hmotné postavení dané rodiny, protože náklady na chov jednotlivých zvířat se výrazně lišily. Kozy chovali ti nejchudší, ovce mírně bohatší a kráva se rovnala znamení, že rodina je alespoň trošku zámožnější.

Když se podíváme do historie, tak s ohledem na zpracování mléka nacházíme několik zajímavých momentů i co se týče menšin v našem regionu. Roztomilé jsou například zprávy správců chudenického panství z počátku 30. let 18. století o tom, že se ve Švihově vyskytuje nadměrné množství koz. Ty podle zjištění měly volným pasením na loukách u panských lesů způsobovat škody mladým stromkům. Větší množství koz ve Švihově způsobila tamní židovská komunita, protože Židé nepoužívali ke své obživě kvůli své víře mléko kravské, ale mléko kozí. A tak se řešilo limitování počtu koz chovaných ve Švihově pod hrozbou, že bude-li v rodině více koz než jedna, budou zvířata veřejně na rynku utracena.

Celý článek si přečtete ve čtvrtečním Klatovském deníku