Hlupín

Vesnička cirka 8 km východně od Horažďovic. Nedaleko obce se na začátku léta roku 1926 konalo vojenské letecké cvičení. Přesně 23. července dostal horažďovický letecký oddíl cvičný rozkaz vrhat pumy do předem naplánované oblasti. Šlo o pole u Hlupína, která byla vojensky uzavřena a hlídána. Přesto se stalo, že několik lidí šla na vedlejší pole pracovat v domnění, že se nic nestane. Bohužel to byla osudová chyba. V dopoledních hodinách se znenadání na obloze objevilo letadlo, jehož pilot pravděpodobně „malinko" ztratil orientaci a cíl minul o několik set metrů. To pochopitelně nevěděl, a tak třaskavý náboj shodil tam, kde si myslel, že šlo o správné místo. Následky byly tragické. Železniční zřízenec 45letý Karel Sejpka byl smrtelně zraněn na hrudníku a byl rychle odvezen do strakonické nemocnice. Zranění bylo velmi vážné a Sejpka ho asi nepřežil. Jeho 18letá dcera Marie, kterou zasáhla střepina přímo do hlavy, byla na místě mrtvá… Vždy se při jakémkoliv vojenském cvičení předem počítalo (a dodnes počítá) s nějakými ztrátami na civilním obyvatelstvu…

Komušín – vesnice necelých 5 km severovýchodně od Horažďovic. Kdysi dávno tady měli jednoho známého pytláka. Ten si v polovině srpna roku 1880 usmyslel, že taková zaječí pečínka by mohla být malým zpestřením probíhajících žní. Vzal proto pušku a šel na dlouhoušáka. Zrovna v té chvíli se mírný déšť změnil v průtrž mračen a on byl nucený schovat se u jedné chalupy pod střechu. Pušku si opřel o zeď vedle sebe a čekal. Po slabé půlhodince déšť skoro přestal a on se chystal jít do polí. Naslepo sáhl po flintě tak nešťastně, že vyšla rána. Náboj mu vjel přímo do prsou, a než mu mohli seběhnuvší  lidé pomoci, tak zemřel.

Nový Dvůr – místo u strategické křižovatky Klatovy -Sušice na západním okraji dnešních Horažďovic. V této velké hospodářské usedlosti bydlel v roce 1880 porybný Petr Švec. Začátkem října (4. 10.) poslal svoji 10letou dcerušku Aničku pro něco do města. Jelikož se již stmívalo, tak jí  starší sestra slíbila, že za půlhodinu jí půjde naproti. Tak se i stalo, ale nepotkaly se. Byla již tma a starší sestra se tedy vydala až do samotného města. Svoji mladší sestřičku však nenašla. Měla již zlou předtuchu, že se něco stalo, a proto rychle utíkala domů oznámit Aniččino zmizení. Otec okamžitě zburcoval všechnu čeleď a všichni šli hledat ztracené děvče. Pátrání kvůli tmě však nemělo žádného výsledku a museli ho přerušit. Neradostná zpráva se dostala až do města a brzo ráno přišli další lidé na pomoc. Bohužel nedlouho po vyhlášení pátrání našel pohřešovanou malou Aničku přímo její otec. Byla nalezena utopená v nedalekém močále. Odpoledne přijela vyšetřovací komise z okresního soudu, která konstatovala, že na dívence bylo nejprve učiněno sexuální násilí a pak že byla utopena. Dle všeho byla vylákána z hlavní silnice na vedlejší cestu vedoucí kolem močálu do polí a tam na ní byl spáchán tento hrozný zločin. Četnictvo okamžitě zahájilo pátrání a dozvědělo se, že byl v inkriminovaný čas na cestě viděn jistý Jan Makovec, který ve svém okolí požíval nevalnou pověst. Byl ihned zatčen a odevzdán soudu. Bohužel další dobové zprávy nejsou, takže nevíme, jestli tuto ohavnost spáchal, nebo ne. A pokud ano, jakým trestem byl potrestán.  Před pár týdny, koncem srpna roku 1880, poblíž usedlosti směrem na Malý Bor byl tady ve škarpě nalezen jakýsi Dobeš, známý tulák a prohnaný zloděj. Byl zmlácený a potlučený tak, že po převozu do Horažďovic zakrátko zemřel. Pitva potvrdila smrtelnou ránu na hlavě v oblasti spánku. Prý tam ležel celé dva dny a údajně mu to udělali jeho „soudruzi v branži". Aby to měl dobré u četníků, tak občas prozradil, co kamarádi chystali. Tímto udáváním jim kazil mnohé krádeže a, tak nebylo divu, že pomsta byla „definitivní"…

Babín

Malá obec 3 km východně od Horažďovic, která je v povědomí lidí díky železnici Plzeň-České Budějovice. Stanice se nazývá neosobně, Horaždovice – Předměstí. Již byla zmiňována kvůli vraždě z ledna 1929, ale za pozornost ještě stojí zhoubný požár, který zde řádil 3. října roku 1881. Obec během tří hodin,  až na deset chalup, celá lehla popelem. Oheň vznikl kolem jedné hodiny odpolední a podporován velkým větrem zachvátil v malé chvíli 22 statků. Veškeré úsilí horažďovických hasičů, železničního personálu a pomocného obyvatelstva z okolí, bylo marné. Škoda byla hrozná. Kromě baráků shořela celá sklizeň obilí a také mnoho dobytka padlo tomuto živlu za oběť. Většina poškozených nebyla ani pojištěna. Ubožáci zbaveni vlastního přístřeší i obživy nocovali ve zbylých osmi domkách. Ve dne ovšem pobývali na mrazivém větru. Bylo pochopitelné, že mnozí ztratili i naději v budoucnost…

Ivan Rubáš