Miřenice a Plichtice

Malé vesničky v okolí Nalžovských Hor. První najdeme cca 3 km jižním směrem pod severním svahem Bučího vrchu (565 m n. m.). Východně leží menší rybník s poetickým názvem Kuchyňka. V obci je pěkné rekreační středisko. Druhou obec nalezneme zhruba 4 km severozápadním směrem nedaleko (1 km) od Hnačovského rybníku. Na návsi je opravená kaple P. Marie (1883). Bohatý společenský život přežívá v místní western hospodě „U Špičáků".

A co se v tak malé obci stalo zajímavého, že se to dostalo až do novin? Na jaře roku 1874 se ve zdejší hospodě sešla veselá společnost. Něco se vypilo a tak se navzájem chlapi hecovali. V takovém jednom hovoru se otázal jeden soused mlynáře Ticháčka, zač by prodal svůj „měřenickej mlejn". Mlynář ze žertu pověděl, že za deset tisíc zlatých, ale s podmínkou, že jen za hotové. Dobře věděl, že jeho mlýn má daleko vyšší cenu, ale také věděl, že ptající se soused patří k těm, co u nich „bydlí bída s nouzí", takže nehrozilo, že by měl takovou sumu v hotovosti při ruce. Ostatní si z něho začali dělat srandu a hecovali ho, aby mlýn koupil. Situace došla tak daleko, že si chudák s mlynářem plácli a dohodli se na určitém termínu. Potom společnost vesele pokračovala v pití dál, takže se pomalu na všechno zapomnělo. Dotyčný domkář byl sice chudý, ale asi určitě nebyl hloupý. Možná byl i trochu „vyčůranej" a měl to všechno předem připravený. Nějakým záhadným způsobem si během podzimu sehnal (spíše půjčil) dotyčný obnos peněz a zašel za mlynářem Ticháčkem, že si jde koupit mlýn. Ten se mu ponejprv vysmál, zaprvé na to již zapomněl a za druhé celé to extempore (příležitostná poznámka – výstup) považoval za vtip dotyčného. Jenže tento náš „vykuk" se nedal, vše nahlásil „ouřadům" a složil do úschovy připravený obnos. Když mlynář viděl, že je zle, naléhal na chalupníka, aby vzal koupi zpět, že mu vyplatí bokem značné odstupné. Ten odmítl a vše se řešilo před soudem. Tady se prokázalo, že smlouva o koupi byla uzavřena zcela legitimně dle práva dobrovolným podáním rukou před svědky, tudíž platná. Ticháčkovi nezbylo nic jiného nežli vzít pakatel 10 000 zlatých a odstěhovat se k dceři do Újčína, která si vzala lesníka Holého. Ticháček byl považován za moudrého a rozvážného člověka, který se těšil dobré pověsti, takže se o této příhodě mluvilo v celém širokém okolí a pochopitelně dlouho. To neunesla Ticháčkova psychika, nervově se „užíral" a nakonec, aby všemu učinil konec, se v neděli 20. června 1875 oběsil. Bylo mu pouhých 45 let. Tak to vidíte. Neuzavírejte ze srandy žádné sázky, které by vás potom mohly hodně mrzet. Pokud jde o velké peníze či majetek, tak radši odejděte. Když pijete alkohol, tak se nenechte vyprovokovat nebo vyhecovat, důležité je stále o sobě vědět a ovládat se. Je to sice těžké, ale kdo to umí, vítězí…

Z Plichtic pocházel jistý Martin Cvach, který čas od času rád do Klatov zavítal. Občas udělal nějaký „handl" (obchod), ale vícekrát radši navštěvoval zdejší hostince. Pochopitelně, že měl své kamarády a několikrát se opili do němoty tak, že ztropili nějakou výtržnost, takže je strážníci „sbalili a zašili" do „arestu za katr" (do vězení za mříže). Dne 26. ledna roku 1883 tomu nebylo jinak. Pěkně si spinkal na pryčně a kapesní hodinky mu visely na řetízku. Byl tam zavřený s nimi další pobuda 21letý Pavel Zima, kterého upoutaly Cvachovy hodinky. Když všichni usnuli, tak se pokusil hodinky ukrást. Cvach se probudil a Zima ho začal škrtit. Chtěl ho asi umlčet. Cvach začal hodně křičet, a tím probudil své kumpány. Dostalo se mu pomoci a všichni společně Zimu zmlátili. Dozorující strážník nezasáhl, věděl o těchto lidech své, ale věc nahlásil, a tak Zimu později soudili ještě za pokus loupeže provedenou ve vězení. Dostal tři roky a mohl si sám sobě nadávat, protože byl potrestán dvakrát. A Cvach? Ráno ho pustili, zaplatil nějakou pokutu a postrkem ho hnali domů do Plichtic. Ale znáte to, něco vás přitahuje jako magnet, takže Cvach se v Klatovech zase po krátké době objevil…

Ivan Rubáš