Myslovice

Obec cca 8 km východně od Klatov při cestě do Plánice na úpatí severní strany  Kostřábu (690 m n. m.). Připomínala se již roku 1379. V současné době jde o samostatnou obec, v letech 1976 až 1991 patřila pod Bolešiny. Ves byla proslavena cihlami z někdejší Kámenovy cihelny. Nedaleko za vsí najdeme Myslovický rybník a pod silnicí na návsi opravenou (2011) kapličku s vížkou. Nedávné akce Rybí slavnosti nebo vesnická zabijačka by si zasloužily změnit se v tradici.

Velký požár vesnice zažila v úterý 13. července roku 1880. To kolem desáté hodiny večerní začalo hořet ve stodole Josefa Bohunka při čp. 26 a oheň se rychle rozšířil na celé chalupníkovo obytné stavení. To už plameny byly nezvladatelné, když oheň přeskočil k sousedům a začal ničit stodolu čp. 24 Josefa Černého a také chalupu se stodolou čp. 25 Martina Kubalíka a čp. 30 Jana Kamena. Lidé vynesli ,co se dalo, ale jinak všechno shořelo. Celková škoda byla vyčíslena na 2400 zlatých a jen Martin Kubalík byl pojištěný na 300 zlatých. Klatovští hasiči byli vyburcováni věžným o čtvrt na jedenáct, ale zpozdili se pomalou jízdou vinou hrbolaté a neudržované okresní cesty. Když přijeli na místo, čekalo je další překvapení. I přes opakované urgence nedostali žádnou vodu na hašení. Místní starosta Tomáš Chaloupka sice nařídil přivést vodu, ale nakonec odněkud se objevil jen jeden sud, což bylo na hašení málo. Netečnost zevlujících občanů byla trestuhodná. Klatovští hasiči se tedy věnovali zabezpečovacím pracím a suchému hašení. Strhávali trámy a hlídali dohoření požáru. Domů se vrátili až k ránu kolem čtvrté hodiny. Ještě jednu poznámku měl tento výjezd. Když hasiči vyjížděli od své kůlny přes náměstí, tak v té tmě koně narazili do dřevěných bud, které tam byly ledabyle rozloženy pro výroční trh. Nikde žádné uklizení a osvětlení. Stříkačka se málem převrhla a celá záchranná akce mohla skončit ještě dříve, než začala. Hasiči děkovali náhodě, že se jim a koním nic nestalo. Jen si asi říkali, že to nemají zapotřebí. Ještě k tomu ta práce byla dobrovolná…

Abych napsal vše pro dokreslení celé tehdejší situace a atmosféry v obci, tak ještě zmíním jeden oheň, který se v Myslovicích udál na jaře téhož roku. Bylo to 29. března před devátou hodinou večerní, kdy začala od kamen či komína hořet chalupa jistého Míška. V ten den byla v místní hospodě taneční zábava, a když se rozneslo, že hoří, tak se všichni z hostince „vyvalili" a šli se na oheň podívat. Ani jeden z nich nepodal pomocnou ruku při hašení. Když Míšek zjistil, že „prej to nemá cenu", tak se otočil a šel zpátky do hospody, a s ním i ostatní. Pouze Josef Havlíček se svým synem a pár jeho sousedů setrvali na místě a hlídali, aby se všeničící plameny od Míška nerozšířily na Havlíčkovo stavení.

Z Myslovic pocházel jistý Filip Kanta, který rád nápoj „chmelový", takže dost často sedával v Klatovech „U Bartoušků" (Václavská čp. 18/I.). Jeho kamarádem z mokré čtvrtě byl nějaký Josef Uhlíř z Němčic. Jednou takhle po výročním trhu v úterý 24. dubna roku 1883 pospolu seděli, po vypití několika sklenic se objímali a „jako dvě hrdličky dávali sobě slaďoučké hubičky". Když ten svůj soudeček vypili, tak se srdcelomně rozloučili. Po jistém čase chtěl Kanta zaplatit, ale zjistil, že nemá čím. Pohřešoval tobolku se 400 zlatými. Vše ohlásil a Uhlíř byl ve čtvrtek v Němčicích zadržen a dodán k soudu. Pochopitelně, že všechny peníze již neměl… Jestli si příště dal „bacha", nevím, lehkovážnost je část lidské povahy docela běžná i u většiny dnešní  populace, takže asi každý návštěvník různých pohostinských (i jiných) podniků zažil tuto situaci.

O jiném Kantovi se psalo již o několik let dříve. Jmenoval se Pepík a byl nájemným honákem. V Šumavanu z 23. června roku 1877 se dovídáme, že v těch dnech se po obci roznesla zpráva o vraždě, kterou měl spáchat dotyčný Kanta na své manželce. Když se to doneslo k četníkům, tak začalo vyšetřování a při něm se zjistilo, že pravda je přece jenom jiná. Kanta v opilosti zbil svoji ženu tak moc, že zůstala v bezvědomí ležet na podlaze. Poté se odebral zpátky do putyky, kde v opilosti povídal, že se jeho žena nehýbala a že ji možná zabil… Je pravda, že ji tak trochu přizabil… Jejich manželství bylo již nějakou dobu nespokojené a asi skončilo rozchodem.

Ivan Rubáš