Kromě stručného představení nahlížíme i do sto a více let starých novin, co se o obcích psalo.

Tetětice

Malá vesnička cca 7 km západně od Klatov na východním svahu 713 m. n. m. vysokého Velkého Bítova. V současnosti je využívána hlavně chalupáři pro rekreační účely. V zatáčce na návsi malý rybníček a nedaleko zdevastovaná kaple sv. Isidora (dříve sv. Vojtěcha). U ní je vjezd do hospodářského dvora tamního barokního zámku z let 1713-20, který nechal postavit František Albrecht Hrobčický. Dlouhá desetiletí tady bylo jednotné zemědělské družstvo a současný stav je přímo havarijní. Zámek byl na pokraji zkázy, dnes je tam uděláno statické zabezpečení. Ve vsi je zajímavá chalupa č.15 se sýpkou.

Před více nežli sto lety tu žil nádeník Tomáš Balák, kterému umřela žena a on zůstal s dětmi sám. Měl syna Vašíka a dceru Aničku. Po čase se rozhodl, že půjde hledat štěstí do Vídně. Také se časem znovu oženil, ale přes všechny snahy o změnu svého života zůstával často bez práce. Možná k tomu přispívala i jeho nátura, protože bývával surový a hrubý. Poměry rodiny byly bídnější a bídnější, jen nouze a hlad. Jeho nová žena, která byla mladá, 23letá, a Baláka si vzala hlavně kvůli soucitu k nezaopatřeným dětem, posluhovala v jiné domácnosti a skrovný výdělek stačil jen na nejnutnější obživu. Situace se vyhrotila, když vinou neplacení činže se museli z pronajaté místnosti vystěhovat. Daný stav byl kriticky zoufalý a vyžadoval radikální řešení. To také přišlo. Klatovský Šumavan ze 4. 2. 1893 přinesl zprávu o tom, že tetětický rodák Tomáš Balák neunesl svoji tíživou situaci a vypitím otrávené kávy sprovodil ze světa nejen sebe, ale i mladou manželku a sedmiletou dcerku Aničku. Devítiletého synka Vašíka se podařilo zachránit, protože této kávy vypil malé množství. Na obecní náklady byl dopraven zpět k příbuzným do Tetětic.

Jak se dále dovídáme ze starých záznamů, tak v Tetěticích bydlel zedník Josef Šleis, který chodil přes Doubravu do Balkov za svoji milenkou Marií Škopkovou. Týden co týden, hlavně v neděli. Jednou, opět v neděli 11. srpna 1907, takto znovu přišel do Balkov na návštěvu ke své milé. Potěšil se s ní, pomiloval a když večer kolem šesté hodiny měl jít domů požádal ji, aby ho šla vyprovodit. Na cestě v lese Kněžské Hory najednou Šleis vytáhl revolver a čtyřikrát po Škopkové vystřelil. Následně utekl do polí. Lidé z blízké Řakomi zraněnou donesli domů a vyrozuměli klatovské četnictvo. Šleis ze strachu domů nešel a noc přečkal venku v lese. Druhý den po něm četníci pátrali a také ho v polích mezi Věckovicemi a Drslavicemi vypátrali. Když ho obklíčili, tak se jim Šleis přímo před očima dvěma ranami do srdce sám zastřelil. Ano, máte pravdu, taky si říkáte o zbytečně zmařeném lidském životě. Marie Škopková byla mladá a silná (22 let), takže se ze zraněních, která nebyla životu nebezpečná, zotavila. Co se však mezi nimi stalo, to se nikdo nedozvěděl a již nikdo nedoví. Jistá tajemství jdou až za hrob. Jen ten křížek u silnice je tam dodnes…

Ivan Rubáš