KOSMÁČOV

Vesnička necelé 3 km východně od Klatov. Stala se tady jedna příhoda, která se dostala k uším redaktora Šumavanu, jenž ji otiskl 13. března roku 1869. O co šlo, že ho tak zaujala? Jedna místní selka přišla z Klatov z kostela, kde byla na nedělní mši, a v kuchyni se narychlo odstrojila. Na lavici položila koženou tobolku se třiceti zlatými a šla si pro starší domácí zástěru. Když se vrátila do kuchyně, chtěla tobolku s penězi schovat do truhly, ale ta byla fuč. Měla syna, který byl na prahu mužnosti, a který si doma bez vědomí rodičů občas „něco“ vzal.

Uhodila na něj, ale ten se k přiznání neměl. Zoufalá a zároveň naštvaná matka mu to nevěřila a začala mu s křikem vyčítat i jiné věci. Synáček, který výjimečně neměl se zmizením peněz nic společného jí také nahlas oponoval, takže hádka byla slyšet až k sousedům. Přišel starý „strejc vod vedle“, který z legrace řekl: „Snad vám to pes nesežral?“ Matka se synem se zarazili, vzpomněli si na psovu zálibu kousání starých pantoflí, řemenů a jiných kožených věcí. Vyšli na dvorek, podívali se do boudy, a když nic nenašli, usoudili, že pes tobolku sežral. Mladý syn vzal dřevěnou palici a jednou ranou do hlavy psa zabil. Matka vzala nůž a psovi rozpárala břicho. Světe div se, nestrávené peníze tam byly. To bylo radosti a všechny vyčítavé řeči zapomenuty. Ale co nebohý pes? Toho zabili jen kvůli tomu, že si na své peníze nedávali pozor. Psa zakopali a časem „ani pes po něm neštěk“. Jak lidské…

ŠVIHOV

Všeobecně známé městečko s vyhlášeným vodním hradem, o kterém bylo již několikrát psáno. Ještě zmíním jednu kauzu, která měla celostátní návaznost. On totiž ve 30tých letech 20. století veřejností hýbal případ jedenáctičlenné kasařské bandy z Olomoucka, která byla po tři roky postrachem celé Moravy. A nejen na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku, kde vylupovali trezory a benzinové pumpy. Celkem si v hotovosti přišli na jeden a půl milionu korun, což byly tenkrát před válkou ohromné peníze. Jednalo se o rodinu Švestkových (František, Alois, Vlastimil, Karel) z Olomouce Chvalkovic. K nim se přidali Karel a Květoslav Pospíšilové, Jan a Břetislav Hájkové, Lubomír Opíchal, Vojtěch Dosoudil a Antonín Vacek. Celkem měli na svědomí cca 240 případů.

A jak je chytli? V noci na 27. dubna roku 1934 trojice z této bandy vyloupila švihovské hospodářské družstvo. Z vypáčené ohnivzdorné pokladny ukradli celkově 2.144 korun, a protože prý se jednalo o „snadnou kasu“, tak měli radost, že to dlouho netrvalo. Jenže netušili, že jejich skrytý automobil byl podezřelý manželce místního četníka Jana Veselého, Alžbětě Veselé, která si opsala číslo automobilu (M 72-704). Na základě této cenné informace bylo v celostátním pátrání snadné najít zmíněné auto. A když bylo auto, tak se našli i lidi od něho. Stačilo několik oddělených křížových výslechů a případ byl vyřešen. Ještě nežli začal v červnu 1936 monstr proces, tak se v olomoucké vazbě oběsil hlavní „kápo“ celé bandy Jan Hájek. Rozsudky byly dlouholeté. Od čtyř do devíti let odnětí svobody a pochopitelně ještě k tomu úhrada škody. Tak to vidíte, krádeže jsou rizikové, lepší je brát dotace…

Ivan Rubáš