CHALOUPKY
Menší osada u Klatov všeobecně známá svým letištěm. V pátek 10. září roku 1869 vypukl z nezjištěných příčin oheň u hospodáře Františka Kurce, kde se říká „U Dandíků“. Říkalo se, že někdo úmyslně podpálil Kurcovi stodolu ze vzteku. Nejhorší na takových situacích je, že to odnesou i lidé z okolí, kteří za nic nemůžou. Platilo to i v tomto případě. Během pouhé půlhodiny se oheň rozšířil na tři okolní stavení, a také zde byly stodoly plné suchého obilí, slámy a sena. Všechno lehlo popelem. Sice brzy přijeli hasiči se stříkačkou z Měčína a z Klatov, ale ti už jenom zabránili rozšíření ohně. To co hořelo, se nedalo uhasit. Celkem shořely čtyři stavení ze sedmi. Co bylo hlavní, že nedošlo k žádné lidské oběti, i když jedna žena začala hořet, když vynášela ze světnice své malé dítě. Popáleniny ji ošetřil v nemocnici pan doktor a za pár týdnů se rány zahojily. Pravé neštěstí bylo pro dva hospodáře, kteří své usedlosti neměli pojištěny. Těm zbyly jen „oči pro pláč“ a tvrdá dřina do konce života, neboť museli začínat znovu. Je však pravda, že i v oné době existovala solidarita a lidé si navzájem pracovně pomohli. Možná více nežli dnes…
V dalším roce 1870, přesněji 25. června, místní hoši vyhrabali poklad. A kde prosím? V nedalekém lese „Bůrka“, který „odnepaměti“ patřil obci klatovské. V hloubce 12 palců (cca 30 cm) děti vyhrabaly keramickou nádobu, kde bylo přibližně 120 kusů stříbrných penízků. Vesměs šlo o tří a šesti krejcary rakouské a tyrolské produkce Ferdinanda II. a III., dále a o několik pražských grošů z doby Rudolfa II.. Nejvzácnější mincí byla s vyobrazením uherského a českého znaku, na způsob mincí císaře Zikmunda, z 1. poloviny 15. století. Dále byla identifikována mince s vyšší krejcarovou hodnotou s Valdštejnským znakem a nejdražší byl norimberský tolar. Poklad byl pravděpodobně odkoupen a skončil ve sbírce Františka Junga, který byl milovníkem starožitností. Po jeho smrti, od jeho dědiců, sbírku mincí a dalších věcí na doporučení mladého právníka Karla Hostaše koupilo město Klatovy, a na radnici zřídilo prvotní museum (1882). Kdo se o něj staral netřeba povídat. A kluci z Chaloupek? Ti tenkrát dostali z nálezného nějakou sladkost a později, když byli dospělí, tak se chodili do muzea dívat na „ten svůj“ poklad.
Ivan Rubáš
