NOVÉ MĚSTEČKO
Osada na levém břehu Otavy. Nedaleko odtud při cestě k mostu došlo kdysi ke zrůdnému zločinu. Dne 13. února roku 1910 třiadvacetiletá prodavačka Antonie Pfeiferová odnášela do Dlouhé Vsi týdenní tržbu. Při cestě byla zezadu přepadena a vrah jí nožem podřízl hrdlo. Peníze ukradl a tělo odtáhl do kanálu pod silnicí.
Podezření padlo na místního 28letého Václava Krippela z Rajska, známého pod přezdívkou Pauk, který se však k činu u soudu nepřiznal. Byl to dělník nevalné pověsti, který byl již několikrát soudně trestán. Na základě různých nepřímých důkazů, které však do sebe perfektně zapadaly, byl obžalován a 22. října toho roku souzen před píseckým krajským soudem. Hlavním svědkem byla matka jeho milenky, která uvedla, že Krippel u nich té noci spal a ze snu divoce mluvil: „Teď tě zabiju a hodím tě do kanálu pod silnici.“ Ráno se amanta své dcery vyptávala, ale byla rázně umlčena, že jde o její výmysly. Zároveň jí bylo vyhrožováno, aby se nikam nechodila dívat. Matka se Krippela bála, ale své podezření řekla dceři. Ta to pověděla v práci v Dlouhé Vsi a dva tovární dělníci šli místo omrknout. A skutečně nebohou dívku našli. Četníci našli i další svědky, kteří vypověděli, že na místě činu viděli Krippela, jak si myl v řece ruce potřísněné krví. Údajně také utratil v hospodě větší částku peněz, což bylo divné, poněvadž nikdy moc peněz neměl. U soudu se sice Krippel k vraždě nepřiznal, ale žalobce přednesl ucelený časový soubor nepřímých důkazů. Obžalovanému přitížilo i jeho hulvátské chování a absence lítosti nad smrtí mladého děvčete. Porota ho všemi 12 hlasy uznala vinným z loupežné vraždy. Trestem byla smrt provazem. Každého v soudní síni zamrazilo, když při vyřknutí nejvyššího trestu se odsouzený Krippel ďábelsky zachechtal.
Zda byl trest smrti potvrzen a případně i vykonán, nevím. V každém případě si však místní lidé hodně oddychli, protože nebylo člověka, který by neměl s násilným Krippelem nějaký problém. Možná si oddechla i jeho milenka… Ivan Rubáš
