VCHYNICE

Dřevařská osada u Modravy nedaleko plavebního kanálu. Pocházel odtud jakýsi 51letý dělník Max Fürch, který se dopustil těžkého zločinu na zdejším obecním starostovi. Fürch byl vlastně takový věčný tulák. Neměl žádné stálé bydlení. Ruku v ruce s ním po světě chodila jeho žena, která měla na starosti tahání jeho vozíku.

Jednoho dne, 27. července roku 1935, zavítali do své domovské obce. Fürch potkal starostu Adolfa Sixe a ihned po něm žádal bydlení. A také mu sdělil seznam občanů, kteří mu měli každý den poskytnout živobytí. Jak dlouho se hodlá zdržet, to Fürch starostovi neřekl. Starosta Six odpověděl, že v obci žádný volný byt není, tudíž že můžou jednu noc přespat u něho a potom se uvidí. To Fürcha neuspokojilo a řekl, že se nastěhují do jedné lesní boudy za vesnicí. To starosta nedovolil z obavy, aby Fürch v podnapilosti, nebo z nějaké nedbalosti chatu nezapálil. Od ní by v mžiku chytl celý les a takové riziko nemohl připustit. Došlo ke strkanici, při které tulák Fürch použil nůž. Třikrát starostu bodl, jednou do obličeje a dvakrát do břicha. Starosta v bolestech došel asi dvě stě metrů k nejbližší chalupě, kde ho domácí ošetřili, uložili a poslali pro lékaře. Společně s doktorem z Kvildy přišli i četníci. Zatkli Fürcha a pobodaný starosta byl dopraven do strakonické nemocnice. Tři dny nato však došlo pravděpodobně k otravě krve, protože se Sixův stav rapidně zhoršil a bylo rozhodnuto o jeho převozu domů, aby v kruhu rodinném v klidu odešel k Pánu… Bohužel při cestě v sanitce zemřel.

A Max Fürch? Ten měl štěstí. U klatovského soudu 15. listopadu dostal pouhých 18 měsíců vězení. Žaloba ho vinila jen a pouze z ublížení na zdraví. Úmysl vraždit mu neprokázali, takže zanedlouho byl zase na svobodě… Ivan Rubáš

Inzerát z dobového tisku
Výpravy zpět aneb Co se kdysi psalo 388