BĚŠINY
Obec cca 12 km jižně od Klatov s tvrzí. Tento šestý příspěvek popisuje dvě přepadení, která se staly v průběhu roku 1936 a dostaly se na stránky Klatovských Listů. Bylo to hned na začátku roku, 23. ledna, když se o čtvrté hodině ranní vloupal do bytu železničního zřízence J. Václavíka neznámý lupič. Když vnikl přímo do ložnice, tak na spící manžele silným hlasem zvolal: „Peníze nebo život.“ Když se probrali, tak lupič zvolal svojí výhrůžku ještě jednou. Václavíkovi byli strachem bez sebe a utekli do kuchyně, kde se zamkli. Lupič v ložnici objevil hodinky a nějaké peníze. „Vypůjčil si“ též aktovku, do které ukradené věci nandal a oknem uprchl. Ještě se mu hodily, na zemi stojící, zánovní boty, které si vzal sebou.

Druhý případ se stal za necelé dva týdny, 4. února. Opět došlo k přepadení, tentokrát na cestě do Rajska. Bylo kolem páté hodiny odpolední, kdy za soumraku byli přepadeni manželé Hrachovi. Opět s vyhrůžkou o penězích a životě. 76letý Antonín Hrach obrátil kapsy naruby, aby neznámý lupič viděl, že u sebe nemají ani halíř. To lupiče rozčílilo a tak je začal mlátit dřevěným klackem „hlava nehlava“. Hrach upadl do bezvědomí a jeho žena Marie byla zraněna. Přesto volala o pomoc tak silně a zoufale, že se toho neznámý násilník zalekl a utekl. Četníci se v pátrání spojili s kolegy v Klatovech a na základě kradených věcí dopadli onoho neznámého fantoma. Vyklubal se z něho místní, 27letý Josef Vítovec. U výslechu vše přiznal a u soudu dostal několik měsíců vězení. Největším trestem bylo, že „seděl“ v kriminále přes krásné jaro, léto a podzim a na svobodu byl propuštěn akorát, když byla venku opět velká zima. Zkušenější „kolegové za „katrem“, ti už věděli, kdy se mají nechat zavřít…
 Ivan Rubáš