STRÝČKOVICE
Malá vesnice cca 5 km severozápadně u Chudenic. Bydlel tam onehdy Vojtěch Manželík, hospodář a hostinský v jedné osobě. Byl poměrně mladý, ale snadno podléhal vzteku, takže se poměrně často pral. Bylo to též v souvislosti s alkoholem. Hostinský, který pije, to není dobrá kombinace. Přišel ovšem čas, kdy toho nechal. Ona totiž k němu přišla láska. Zamiloval se do dcery souseda Zelenky, který jezdil do Klatov prodávat uhlí. Ten však usoudil, že Manželíka po čase zamilovanost opustí a on by se k jeho dceři, kdyby se vzali, začal chovat přinejmenším neurvale. Proto jí řekl, aby s ním neměla nic společného a nedávala mu žádné naděje. Dcera poslechla a vztah s Vojtěchem ukončila. Jenže tím ho ranila. U Manželíka po čase stesk vystřídal vztek a on ty „kopačky" nemohl „překousnout". V červnu roku 1875 při pouti k sv. Vítu se jí pokusil přemluvit, ale byl chladně a rázně odmítnut. Opil se do němoty. Druhý den ukradl u souseda pušku a šel za mladou Zelenkovou na trávu. Vůbec mu nevadilo, že měla ženský sousedský doprovod. Vyhrožoval jí smrtí a dvakrát na ní vystřelil. Poprvé se netrefil a podruhé jí střelil do ramena. Když viděl, že výstřely nic nezmohl, pušku otočil a pažbou jí začal mlátit přes hlavu. To už bylo účinnější a zakrvavená Zelenková upadla na zem do bezvědomí. Ženské spustily takový křik, že Manželík radši utekl. Raněnou dopravily do vsi a bylo zavoláno pro doktora. Měla těžký otřes mozku, ale druhý den se přece jenom probrala. Zdali měla nějaké zdravotní či duševní následky nevím, o tom se již nepsalo. Co bylo s Manželíkem? Byl četníky vypátrán a odveden k přeštickému soudu. U plzeňské poroty dostal za těžké ublížení na těle a pokusu o zabití několik let vězení, ale jestli se po propuštění uklidnil, to nevíme…
ÚSILOV
Obec s menší tvrzí cca 13 km západně od Klatov. Již bylo psáno o nevraživosti místních vůči Černíkovským. Nebo naopak? Jiný mezisousedský a mezivesnický incident se udál mezi místním Janem Jandou a Janem Brožem z Křenic. Janda nějakým způsobem začal rolničit v Křenicích, možná že měl nějaká pole propachtovaná, nevíme, ale co víme, že si od Brože půjčil peníze. Když je nemínil vracet, tak to Brož udal četnictvu a následně byl Janda soudem 27. května roku 1879 donucen peníze vrátit. To Jandu nejen rozčílilo, ale prý i „ponížilo", takže si na zpáteční cestě od soudu na Brože počkal. Vyčíhl si skryté místo v lese a nanosil si hromadu kamenů. Když se po nějaké době na cestě objevil nic netušící Brož, došlo ke kanonádě. Po prvotním leknutí se Brož dal na útěk, ale několik zásahů přesto dostal. Něco do zad a něco do nohou. Zaplať pánbůh, že hlava byla ušetřena. Doběhl na nedaleké pole, kde ho tři ženy od dalšího Jandovo pronásledování uchránily. Brož byl následně merklínskými četníky vyhledán a odveden k soudu, kde dostal další pokutu za omezování osobní svobody. Nakonec měl ze všeho finanční ztrátu. Pokud si někdo půjčí peníze, musí počítat s tím, že je bude muset jednou vrátit… Ivan Rubáš