Malonice

Obec se zámkem u Velhartic na půli cesty z Klatov do Sušice. Zdejší nájemce a sládek malonického pivovaru Jan Lapka v pátek 19. dubna 1912 čistil propachtovanou louku a učinil nevídaný nález. Nalezl 52 kusů krásných a zdravých žampiónů, zvaných „pečárky". Všichni se tomu podivovali, neboť zdejší vysoko položené louky mají, ze zemědělského hlediska, zhruba měsíční zpoždění. Tento výskyt byl přisuzován dobrému podzimnímu pohnojení. Další zajímavostí Malonic je, že zde nalezneme nejvyšší bod českomoravské příčné železniční dráhy v okrese. A to ještě nemluvím o starobylé malonické lípě. V místním hostinci Františka Chrousta se 4. května roku 1913 konala taneční zábava. Na ni na kole přijel kamenický pomocník Emanuel Přerost z Bernartic. Dal si kolo do síně a šel si sednout do sálu, kde se dobře bavil se svými známými. Po čase šel kolo zkontrolovat, ale to už na svém místě nebylo. Nezbývalo mu nic jiného, nežli domů dojít pěšky. Druhý den to nahlásil kolineckým četníkům, kteří začali ihned pátrat. Na kole byl výrobní štítek „Bratři Jírové v Pečkách", takže se měli čeho chytit. Netrvalo dlouho a ve Velharticích u mladého Kruse ono ukradené kolo našli. Jelikož hodnota kola byla 60 korun, což bylo hodně peněz, Kruse zatkli a dopravili ho k sušickému soudu. Že ho trest neminul, netřeba zdůrazňovat. Dnes se za krádeže kol téměř netrestá. Kdyby ano, musely by se postavit nové kriminály.

Týnec

Obec 5 km jižně od Klatov s barokním zámkem a poutním kostelem. V pátek 26. května roku 1922 se stala mimořádná událost, která rozrušila všechny lidi v okolí. O co šlo? Místní rolník Nový dělal na stodole novou střechu, když z čista jasna přišla bouřka. Bylo něco málo po poledni a dva tesařští dělníci museli něco dodělat. Snad dělali laťování nebo něco podobného, v každém případě byli ve výšce na střeše. To, že pršelo, jim tolik nevadilo, hlavně že za práci dostanou zaplaceno. Vždyť starší Václav Noha z Klenového byl ženatý a měl šest dětí a mladší František Stach z Javora byl sice svobodný, ale měl vážnou známost a proto šetřil. Možná se těšili, že za práci v dešti by mohli dostat něco navíc. Ostatní se šli schovat a vůbec netušili, že si zachránili život. Přesný děj už nikdo nepoví, jen z novinové zprávy víme, že z bouřkového mraku sjel blesk, který si „našel" svoji spojnici s kovovými sekerami v rukách oněch nešťastníků. Prý to byl jediný blesk za celou půlhodinovou bouřkovou přeháňku. Oba byli na místě mrtví. Za dva dny v neděli byl pohřeb a hodně dlouho se o této smutné tragédii povídalo… Jakmile víme, že bouřka je na obzoru, je třeba všeho nechat a schovat se. Ivan Rubáš