Obytce

Obec se zámkem cca 5 km východně od Klatov. Doplňující informací je zaznamenaná krádež u zahradníka Františka Moravce. V pátek 23. května roku 1913, jako obvykle od rána, dělal něco na zahradě. Kolem deváté hodiny dopolední jeho manželka odešla nakoupit a při té příležitosti zamkla hlavní dveře. Jaké bylo překvapení, když zhruba za dvě hodiny přišla a ženským okem zpozorovala ve světnici jisté nesrovnalosti. Zavolala na muže, zdali byl doma, a když odvětil, že nikoliv, tušila zloděje. Moravec mezitím přišel do světnice, otevřel skříň a rukou sáhl do přihrádky. Ta bohužel pro něj byla prázdná. Zloděj si odnesl stříbrné hodinky na zlatém řetízku a k tomu ještě koženou tobolku s pětadvaceti korunami. Soudilo se, že dotyčný zloděj musel domácí prostředí dobře znát, ale četníci bohužel nikomu z místních nic nedokázali. Holt to byl cizí a měl štěstí, že uschované věci našel. A kde mu byl konec, kdo ví. Pro příště se musely cenné věci zamykat, nebo dobře schovat, jako dnes…

Nad Obytcemi východním směrem se vypíná vrch Barák (706 m n. m.) Po válce se začalo zase normálně žít a k tomu patřila i turistika, která v předválečných letech zažívala nebývalý rozmach. Klub československých turistů v Klatovech vyvinul aktivitu pro zřízení tamní rozhledny. Ve čtvrtek 25. března roku 1920 se nahoře u chuchelské hájovny sešla komise pro zřízení rozhledny, která místo detailně prozkoumala a vyslovila souhlas. Za majitele lesů, plánický velkostatek, byl přítomný administrátor statku lesmistr Robert Keil. Společně s ním přišel lesní František Kubař z Habartic. Za obyteckou komendu tam byl účetní Antonín Chlouba. Za propagaci projektu tam byl majitel Nového Čestína inženýr Ferdinand Vitáček se svým zetěm, inženýrem Josefem Miškovským. Klatovský odbor turistů zastupovali pánové Karel Hostaš, bývalý starosta a ředitel muzea, Antonín Šíma, inspektor čsl. drah, František Albert, správce městského důchodu a Josef Janovský, architekt. Posledně jmenovaný Janovský slíbil zadarmo vypracovat plány a rozpočty. Plánický velkostatek slíbil zadarmo dřevo a kámen a ostatní slíbili povozy a lidi na práci. Počítalo se, že základy a podezdívka bude z rozbořených kamenných příbytků „Chuch᠆láků", kterých v blízkém okolí bylo několik. Všichni se shodli na tom, že to finančně nebude náročné, takže se stavba uskuteční. Co se potom dělo, nevíme, ale z krásné dominantní rozhledny sešlo. Až začátkem 70tých let minulého století se postavil betonový televizní vysílač (v provozu od října 1975) s celkovou výškou 32 metrů, který je dodnes významným orientačním bodem okolní krajiny.

Krutěnice

Osada za Ústalčí 3 km jižně od Nalžovských Hor. Bydlel tam a hospodařil Josef Češek, který začátkem června roku 1914 odvážel z lesa poražený strom. Aby si asi trochu ušetřil cestu, jel ovocnou alejí, po které byla cesta těžkým vozem zakázaná. Češku chytil místní zámecký hajný Jakub Vávra, který ho nutil vrátit se a jet po veřejné cestě. To se však Češkovi nelíbilo a hajného několikrát udeřil do prsou. Přitom mu ještě slovně nadával do „poskoků". Bylo učiněno oznámení a Češka pro napadení veřejné osoby dostal několik týdnů vězeňské káznice…

Kolinec

Městys na půli cesty z Klatov do Sušice s kostelem sv. Jakuba a zámeckou školou. Velkou společenskou událostí po 1. sv. válce byla každopádně slavnost k odhalení legionářského pomníku. Stalo se tak v den národního státního svátku 28. října roku 1920. Slavnost pořádalo sdružení mládenců pod patronací samotné obce, přesněji její městské rady. Ve tři hodiny odpoledne se všichni seřadili v rohu na tržišti a průvodem došli k pomníku. Zde bylo uvítání hostů kolineckým starostou, včetně autora pomníku, a poté následovaly vřelé projevy. Před samotným odhalením pomníku byla prezentována recitace vlastenecké básně a po odhalení přednesl skvělou řeč profesor František Machník. Večer od půl osmé se uskutečnilo v hostinci „U Zajíců" divadelní představení zdejšího ochotnického souboru „Tyl". Hráli od Ladislava Stroupežnického drama o třech dějstvích „Václav Hrobčický z Hrobčic" a celý výtěžek šel na doplacení pomníku. Vše se zaplatilo a pomník byl chloubou místních, kteří tak uctili památku svých padlých spoluobčanů. Škoda, že tento původní pomník byl odstraněn a nahrazen novým socialistickým. Možná by stálo za to, s ohledem na blížící se sté výročí, učinit nápravu.

Ivan Rubáš