Dolní Lhota
Z této vesnice nedaleko Klatov pocházel jistý Matěj Urban, který sloužil jako oráč v Žilově u Horní Břízy. V Klatovských listech z 27. května roku 1911 byl nazván netvorem. Jistě se ptáte proč. On totiž vedl nezřízený (ne řádný) život a proto byl 8. května ze své služby propuštěn. Následně se Urban dva dny toulal v okolí a vůbec neměl jasno o svém způsobu života. Na cestě z Kokořova do Nebřemi (dnešní Nevřeň) spatřil dvě pětiletá děvčátka, která za dva staré krejcary vlákal do nedaleké jámy a tam je hnusně znásilnil. Ustrašené, utýrané a uplakané děti doběhly domů, kde vše řekly. Když se to rozkřiklo, jejich tátové společně s dalšími vytvořili rojnici a vydali se po císařské silnici onoho netvora hledat. Dostihli ho v „Kotíkově" (Chotíkově), dali mu „pár přes držku" a potom ho předali obecnímu strážníkovi. Ten Urbana dovedl k okresnímu soudu do Touškova, kde se Urban ke všemu přiznal a výpověď podepsal. Právě díky tomuto přiznání byl soud shovívavý, bral to jako polehčující okolnost, a proto si Urban ve vězení odseděl jen několik měsíců. Duševní trauma oněch malých dívek nikdo nezkoumal a nebral ani v úvahu. Dnes se soudy tímto zabývají, zaplať Pán Bůh…
Další, kdo ve Lhotě bydlel a dostal se „do novin", byl pokrývač Josef Kraus. Neměl asi moc šťastné manželství, protože nebyl den, aby se doma se svojí ženou nepohádal. K rodinné atmosféře nepřidal ani fakt, že ve společné domácnosti bydleli ještě s její matkou (tchýní) a jejím bratrem (švagrem). Jednou, 18. prosince roku 1911, se napjatá situace opět změnila ve slovní výměnu různých pomluv a urážek. Dokonce mu vlastní žena do očí řekla, že ho dostane do Dobřan (do blázince). Že se o to postará… Co ho taky v ten moment vystrašilo, byla výhrůžka od švagra, že ho zabije. Vystresovaný Kraus popadl pokrývačské kladívko, vyběhl ze světnice a na zápraží dvakrát udeřil svoji ženu zezadu do hlavy. Potom utekl za vesnici a tam se celý den toulal. Spíše si potřeboval srovnat v hlavě všechno, co se stalo. Výčitky svědomí ho dohnaly do Klatov, kde se sám udal a nahlásil pravděpodobnou vraždu své ženy. Telefonicky bylo dotazováno na janovickou četnickou stanici a posléze bylo soudu sděleno, že zranění Krausovy ženy nebylo smrtelné, nýbrž jen lehké. Byla to pravděpodobně „tvrdá palice"… Je zajímavé, že Kraus trval na zatčení a do vynesení rozsudku byl ve vazební věznici. Dostal mírný trest několik měsíců vězení, protože se sám přiznal a také bylo přihlédnuto k rodinným okolnostem. Jelikož byl celý čas ve vazbě, tak byl záhy propuštěn. Zdali šel zpátky ke své ženě, nebo od ní odešel, nevíme, ale snad už se nic horšího nestalo… Kdo ví…
Ivan Rubáš