Zborovy
Obec 4 km východně za Plánicí se slavnou rotundou sv. Jana Křtitele. Tady kdysi žil rolník Tomáš Chaloupka, který údajně v polovině ledna roku 1904 měl zaslat anonym místní Marii Švikové, ve kterém ji upozorňoval a nabádal, aby si dala svoji chalupu pojistit, protože její soused Václav Janda brzy vyhoří. Jak bylo doslovně napsáno: „Toho lumpa musím zničit." Anonym se dostal do Jandových rukou, a ten okamžitě vyburcoval plánické četníky a udal Chaloupku jako pisatele výhružného listu. Soud porovnával grafologicky Chaloupkovo písmo s písmem na anonymu a nenabyl přesvědčení, že by se jednalo o shodu. Také nebyl předložen žádný jiný důkaz, takže 20. července plzeňský soud vynesl osvobozující verdikt. Jestli později došlo k nějakému ohni „u Jandů", nevíme, ale možná, že si škodili úplně jinak…
Dehtín
Obec cca 7 km severně od Klatov. V místní hospodě u Marie Volákové byla 21. ledna roku 1905 uspořádána taneční zábava. Kolem 9. hodiny večerní na ni zavítal místní 22letý Jan Rozsypal. Jestli předtím tvrdě pracoval, nevíme, ale žízeň měl ukrutnou. Do půlnoci, během tří hodin, vypil 14 piv. Měl jí jak „z praku" a začal se chovat neslušně a nemravně. Holky různě osahával a vynucoval si líbání. Když někteří chlapci „zasáhli", tak se Rozsypal chtěl prát. Po několika takových výstupech, zavolala hostinská Voláková svoje syny na „výpomoc", a ti milého Rozsypala vzali za „flígr" a vyhodili ho na dvůr. Tady se rozpálil „doběla" a jeho zlost dosáhla vrcholu. V nežádoucí návrat dovnitř mu bránili jeho známí, J. Čížek s M. Kalaunerem a také jeho vlastní matka. Rozsypal vykřikoval. „Ať mě to stojí třeba dvacet let, mně to nevadí." Po nějakém čase ho uklidnili a dotáhli dovnitř někam do ústraní, kde si lehl na stůl a usnul. Kolem 4. hodiny ranní se probudil a na „spravení" chutě dostal napít piva. Matka mu ještě koupila cigarety a hostinská přinesla sirky. Rozsypal řekl, že si jde zakouřit na čerstvý vzduch a nikoho, ani ve snu nenapadlo, že se může něco stát. Když se vrátil, pošeptal matce, že založil oheň. Rozsypalová výkřikem „Ježíš marjá" vyburcovala ostatní, kteří vyběhli ven a zjistili, že kolna, stáj a stodola jsou v plamenech. Od toho byl poškozen ještě sál, takže škoda byla dosti velká, cirka tři tisíce korun. V sobotu 4. března byl v Plzni soud a dle § 166 a 167 byl Rozsypal shledán vinným trestním činem žhářstvím a odsouzen, a to se podržte, k doživotnímu trestu odnětí svobody. Byl to i ve své době velmi překvapující trest a výchovně musel hodně zapůsobit. Asi bylo hodně pravděpodobné, že následovalo odvolání a snížení trestu na nějaký rok pobytu ve vězení. Ono bylo třeba nějaké postrašující prevence vůči potencionálním žhářům, ale na druhou stranu zase ne takové, která by u veřejnosti vyvolala jistou nevoli…
Ivan Rubáš
