Týnec u Klatov

Obec cca 5 km jižně od Klatov s monumentálním barokním zámkem a starobylým gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Také tady navazujeme na 6. díl.

V roce 1874 žil v této vesničce pod majestátním zámkem jistý 70letý Josef Korbel. Byl sousedy ctěn pro svoji pracovitost a mírnou povahu. Oženil se až ke stáru, když už měl 52 let svého života za sebou. Přesto mu osud dopřál radost ze čtyř dětí, z nichž nejstaršímu bylo 14 roků. Jediné co mu ve stáří chybělo, bylo pevnější zdraví. Měl v sobě nevyléčitelnou nemoc a poslední rok byl stále zadumanější a zadumanější. Trápila ho těžká mysl a také asi velká bolest. Vše vyřešil tak, že v pondělí 2. listopadu k večeru odešel z domova a vícekrát se nevrátil. S nikým se nerozloučil a šel k rybníčkům pod zříceninou kaple sv. Jana Nepomuckého. Zde skočil do vody a chtěl se utopit. Jelikož byl rybník asi po výlovu a bylo v něm málo vody, tak nešťastný Korbel celý promočený vylezl na hráz a zůstal zde nehybně sedět, tak dlouho, až umrzl. Nezáviděníhodná smrt. Říkalo se, že podobným způsobem se odebrala na „onen svět" také jeho matka. V každém případě jde o jedno z nejsilnějších a nejhlubších rozhodnutí člověka v jeho životě a vyžaduje silné a pevné odhodlání to udělat…

Také týnecká kostelní věž přišla o svoji lucernu a skoro celé oplechování při neskutečné vichřici (dá se říci orkánu) v říjnu roku 1870 jako Černá věž v Klatovech. Jestliže náprava v podobě zhotovení nové věže trvala v Klatovech dva roky, tak v Týnci to bylo dlouhých pět let. Vždyť teprve v dubnu roku 1875 vypsala obec oferty (nabídky) na novou střechu. Také to známe, jak nejsou peníze, tak všechno dlouho trvá…

Hrozné neštěstí se stalo v úterý 7. srpna roku 1877 ve čtyři hodiny odpoledne, kdy se v rybníku „Gomoře" koupaly dvě „dcerunky" nájemce hraběcího panství Eduarda Bubeníčka. Byly tam společně se svojí matkou, která se na rozkošně dovádějící děvčata zálibně dívala. Bohužel ta mladší, 15letá Márinka, se odvážila daleko od břehu a netušila, že je tady poměrně velká hloubka. Najednou zmizela pod vodou a možná nějaký spodní proud ji nahoru „nepustil". Také se mohla leknout a zpanikařit. V tom momentě je člověk úplně paralyzovaný a během minuty je s ním „amen". Sice se ihned matinka tak, jak byla oblečená, vrhla do vody, ale sama by se utopila, kdyby ji starší dcera Karolína nezachytila a nevytáhla.

Na pomoc přispěchal i cihlář Vacovský, ale všechny záchranné pokusy byly marné. Tělo mladé Márinky sice vytáhli, ale to bylo všechno, co se dalo dělat… V pátek 10. srpna ve tři hodiny odpoledne byl pohřeb s velikým množstvím hodnostářů a lidu místního i přespolního. Klatovští studenti gymnázia nesli rakev své kamarádky a vykonali položením do klenuté hrobky poslední poctu. Nejdůležitější je, aby ten dotyčný či dotyčná zůstali co nejdéle v srdci pozůstalých…

Z Týnce pocházel 46letý sadař Arnošt Pojar, který si najal panskou zahradu v „Ouloze". Jednou takhle začátkem července roku 1885 natahoval na stromy vlajky (proti ptákům), když byl náhle překvapen bouřkou. Došel do kolny plné kovového nářadí, kde se chtěl schovat, ale nežli otevřel dveře proťal oblohu velký blesk, který Pojara na místě zabil. Ano, letní bouřky přicházejí znenadání, a pokud jste v přírodě, měli byste si dát velký pozor, kam se schováváte. Mít u sebe kovové věci nebo zůstat pod velkým stromem je tuze nebezpečné…

Jako v každé obci či městě, tak i na „Tejnci" byly požáry zcela běžné. Jeden takový byl v době, kdy chalupy byly ještě vesměs dřevěné. Z nezjištěných příčin vznikl oheň ve stavení tesaře Maláta a během chvíle oheň přeskočil na chalupu souseda Řehoře. To bylo přesně ve čtvrtek 22. prosince roku 1887 ve čtyři hodiny ráno. Všichni, hlavně děti, stačili vyběhnout ven. Komu se to nepodařilo, přesněji komu to nebylo umožněno, byly zavřené slepice a husy a také chudák k boudě uvázaný pes… Že se plameny nerozšířily dál, bylo zásluhou nových taškových střech okolních chalup. Co bylo zarážející, že nebyla voda, takže i když přijeli hasiči, museli nečinně čekat, až oheň sám dohoří… Nepříjemná nebyla jen vzniklá škoda (oba byli pojištěni), ale to, že byly za dva dny Vánoce. Pozitivní na celém neštěstí byl fakt, že nová chalupa již byla zděná a střechu měla z cihelných tašek. Dodnes je výběr stavebního materiálu důležitý a protipožární systémy a doplňky ještě důležitější.

Ivan Rubáš