Dolní Lhota

Obec cca 5 km jihozápadně od Klatov na pravém břehu Úhlavy mezi Podstránským rybníkem a bývalým Luňáckým rybníkem. Dnes jsou na tomto území mokřiny a ptačí hnízdiště. Od r. 1992 jsou Luňáky vyhlášeny za přírodní rezervaci. V obci na návsi kaplička P. Marie z r. 1937. Od r. 1985 se tady uskutečňuje v přírodním areálu vyhlášený festival trampských a country kapel „Šumavský pařez“ známý po celé republice. Ve „Lhotce“ se sdružuje recesní „Společnost vícemístných kol“. Pořádají se zde Prakyády, Neckyády, Miss country a další soutěže. Od r. 2001 je tady v provozu minimlékárna „Joma“ s kvalitními přírodními výrobky. Na obec, která čítá necelých padesát obyvatel velmi slušná činnost.

V polovině března roku 1885 se psala zpráva o požáru chalupy čp. 12 chalupníka Jana Špeta. Majitel již s rodinou spal, když je probudily rány na okno, křik a volání, že jim hoří střecha nad hlavou. Okamžitě byli na nohou, pár věcí, cenností ze světnice vynesli, dobytek ze stájí a chlévů zachránili sousedé a vše ostatní padlo za oběť zhoubnému ohni. Škoda byla vyčíslena na 800 zlatých, ale pojistka byla nízká, jen na pouhých 300 zlatých. Příčina ohně se nevypátrala. Také je zajímavý novinový údaj o čase vzniku požáru. Byl zpozorován o půl desáté večerní, takže mohlo hořet už o deváté hodině. A považme, že již lidé spali. Ano, chodilo se spát „se slepicemi“, protože se brzo ráno vstávalo do práce. Dnes chodit spát před devátou je nemyslitelné.
Každá vesnice mívala svého blázna, „Lhotku“ nevyjímaje. Tady byl jistý Karel „Kodlíček“. Nabyl sice místním nebezpečný, ale když do vesnice přišel někdo cizí, nebo když ho někdo „rozzlobil“, tak vždycky vytáhl z kapsy nůž a začal dotyčného honit se slovy: „Uříznu ti nos, uříznu ti nos“. Po první světové válce byl často vídáván na janovickém nádraží. Říkalo se, že nebyl „cvok“ od narození. Jeho otec, lhotský kovář, se podruhé oženil a macecha ho jednou ve vzteku, že se musela starat o cizího „fakana“ hodila z lávky do potoka. Asi byl nějakou minutu pod vodou. Takže „všech pět pohromadě“ neměla ani ona.

Z Dolní „Lhotky“ pocházel jistý 80letý kolovrátkář Josef Šolar. Jelikož byl starý a známý vojenský vysloužilec, ještě z doby rakousko pruských válek, tak byl umístěn v obecním chudobinci. Žila s ním společně v místnosti ještě vdova Anna Jandová s tříletým děckem. Jeho život se uzavřel 30. prosince roku 1919. Co se stalo? Přesně již nikdo neví. Šla okolo chudobince Barbora Michalová a zpozorovala oknem hořet světlo, i když už bylo deset hodin dopoledne. Při zpáteční cestě ve dvě hodiny odpoledne, když šla opět kolem chudobince, viděla, že světlo ještě hořelo. Bylo jí to divné, proto zburcovala sousedy a násilím se dobývali do světnice. Sice jim otevřela samotná Jandová, ale byla schvácená padoucnicí. Šolar ležel oblečený v posteli a nejevil známky života. Přivolaný lékař již konstatoval smrt. Vědělo se o častých hádkách, ale žádné domněnky o příčině smrti se v neprospěch Jandové nepotvrdily. V lékařské zprávě se psalo o kombinaci alkoholu, dýmu a stáří. Většinou to tak je, někdy se stane, že se tomu také „malinko“ pomůže.
V meziválečném období ve Lhotce bydlel zedník Josef Tichý. Byl velmi šikovný a proto o práci neměl nouzi. Jenže i hodně práce zapříčiňuje větší únavu organizmu. Tichý začátkem srpna roku 1924 pracoval na opravě zdiva a omítek v Blahníkově mlýně u Pocinovic. V osudný okamžik stál na lešení v dvoumetrové výšce, když se mu pojednou zatočila hlava a on spadl. Sice urychleně automobilem přijel doktor Ptáčník ze Kdyně, ale již jen konstatoval smrt. Původcem pádu byla dle jeho určení mozková mrtvice. Zůstala po něm vdova a několik malých dětí. Honička a stres v práci nejsou dobří spolupracovníci, pokud se chcete dožít důchodu tak zachovejte klídek, pokud už v důchodu jste, tak jste holt měli štěstí.

V neděli 7. července roku 1929 šel jistý Josef Toul pro něco nebo za někým do Klatov. To není však podstatné. Důležité je to, že šel cestou kolem novákovického rozcestí „U Dvou křížů“, kde našel v příkopu neznámou ženu v porodních bolestech a zcela bez pomoci. Rychle dochvátal do města a na městském policejním úřadě vše nahlásil. Byla okamžitě vypravena ambulance, která rodičku převezla do všeobecné nemocnice i se zdravým novorozencem. Bylo zjištěno, že šťastnou matkou byla Anna Strejčková, žena zámečníka z Vacov. I díky Toulovi ze „Lhotky“ dopadl tento příběh dobře. Všichni bychom se měli všímat v okolí co se děje a v každém případě, pokud je to v našich silách, poskytnou první pomoc, ať je to člověku nebo zvířeti.

Ivan Rubáš