Drahkov

Obec, kterou najdeme cca 7 km před Blovicemi směrem od Klatov. První zmínka je z r. 1379 a s tvrzí „Na Mokřišti" z r. 1415 (Albert z Mokří). Dnes je tvrz zaniklá. Ve vsi dvě kapličky.

V chalupě čp. 2 žila jakási vdova Heřmanová. Byla určitě trochu zámožnější, neboť zaměstnávala svého času jako kočího 33letého Karla Kočelíka z Lub u Klatov. V pátek 8. října roku 1929 udala na četnické stanici v Blovicích vloupání. Šetřením bylo zjištěno, že ji bylo odcizeno 950 korun v hotovosti, zlatý řetízek, různé šatstvo a hlavně revolver. Pohotové četnictvo se vydalo po čerstvé stopě a ptalo se lidí, zdali neviděli nějakou neznámou osobu. V Drahkově i Libákově byl viděn podezřelý muž s nápadně velkou čepicí. Pátrací stopa je dovedla až do Přeštic do nádražní restaurace, kde takovýto člověk seděl. Byl okamžitě zatčen a předveden na stanici. V jeho osobě, dle papírů byl zjištěn zmíněný kočí Kočelík. Celý překvapený rychlostí odhalení se přiznal. Zajímavý byl i styl vloupání. Den předem ve čtvrtek večer se nechal zavřít do stodoly, kde zůstal do pátečního odpoledne až všichni odešli na pole. Potom se dostal na půdu chalupy, odkud se proboural do obývané světnice, kde zmíněné věci ukradl.

Liškov

Vesnička cirka 7 km severovýchodně od Nepomuku v malebném sevřeném údolí v přírodním parku „Pod Štědrým" s kapličkou a protékajícím Liškovským potokem.

V blízkosti lesa bydleli v chudé chaloupce chudí manželé Josef a Anna Viktorovi. Měli spolu dvouletého synáčka a třeli spolu bídu s nouzí. Přesto si nezoufali a byli šťastni. Na konci zimy se v jejich kraji potloukal známý obejda Josef Vondráček, údajně z pražských Holešovic, který se živil příštipkářstvím, spravoval obuv za jídlo a nocleh. V osudný den 19. března, akorát když měl Viktora svátek, přišel i k nim. Žádal o přenocování, a jelikož chudí Viktorovi byli křesťansky vychovaní, tak ho pozvali dál. Dali mu něco málo večeře, slámu na zem a peřinu na přikrytí. V jeden okamžik slídivý Vondráček zpozoroval, že Viktorová otvírala malý kufřík, ve kterém zahlédl papírovou zlatku, a ihned se mu zrodil v hlavě ďábelský plán… A zanedlouho šli všichni spát… Přibližně kolem čtvrté hodiny ranní ucítil Viktora velkou a palčivou bolest v hlavě. Vyskočil z postele a spatřil, že je celý zakrvácený. Když se podíval vedle na manželku, málem omdlel, neboť i ona ležela v zakrvácené posteli. Dostal strach a začal v šoku volat o pomoc. Za chvilku se přece jenom zklidnil a také zpozoroval, že nocležníkovo místo je prázdné. Ovázal si kusem hadru krvavějící hlubokou ránu nad spánkem a spěchal do Nepomuku. Tam se dovlekl celý vysílený a v žalostném stavu. Vše nahlásil soudu a upadl do bezvědomí. Do Liškova byla okamžitě vyslána soudní vyšetřovací komise, která na místě činu spatřila hororovou scénu. Manželka, 36letá Viktorová, měla na hlavě tři smrtelné rány po ostřím sekery, z nichž jedna, která se táhla od středu lebky ku spánku byla tak hluboká, že byl vidět narušený mozek. Byla již v agónii, tudíž výslech nebyl už možný. Byla zaopatřena svátosti umírajících. Dle vykonané prohlídky bytu bylo následně zjištěno, že Vondráček ukradl nový zimník, černé kalhoty, vestu, košili, peněženku s třemi zlatými a stříbrné vřetenové hodinky s řetízkem. Své staré špinavé a krví potřísněné hadry tady zanechal. Také se u postele našla vražedná sekera. Pro věci v hodnotě cirka 35 zlatých se zlosyn odhodlal zabít dva nevinné lidi. Jejich malý synáček, „zaplať Pán Bůh" všechno prospal a nic se mu nestalo. Zdali nebohý Viktora smrtelný útok přežil, nevím, ale je to možné, poněvadž další zpráva z konce března sdělovala, že se podařilo vraha Vondráčka v Dobříši dopadnout a předat k příbramskému soudu. Tam se ke všemu přiznal a byl obviněn z jedné úkladné vraždy a z druhé nedokonané. Určitě dostal mnoho let těžkého žaláře, ne-li trest smrti. A Viktora? Snad se ze všeho dostal a svého syna dobře vychoval…

Ivan Rubáš