Borovy

Obec 15 km severně od Klatov na levé straně od Úhlavy, zmiňovaná r. 1358. Přes potok protéká Borovský potok a do katastru obce patří i věhlasný Prokopův mlýn čp. 19, který je pět set let starý a dodnes v provozu. Dnešní vzhled je z r. 1885. Dnes pochopitelně zmodernizovaný. Při státní silnici stojí kaple Narození P. Marie (1703) v majetku obce. Do začátku 18. stol. zde bývala původní tvrz, přeměněna na sýpku, dnes již neexistující.

Zdejší atypická kaple má zajímavou historii. To kdysi nějaký Martin Falout pocházející z Bavor došel při svém putování až do této vesnice, kde těžce onemocněl. V blouznivých horečkách slíbil Panně Marii, že pokud se uzdraví, tak zde nechá postavit kapličku. To bylo někdy v roce 1703. Shodou okolností se vyléčil a svůj slib dodržel. Postavil malou dřevěnou kapličku, do které umístil sošku své zachránkyně. Byl zde dlouhá léta latinský nápis – „Ty, jenž tudy jdeš, poklekni a Zdrávas Maria řekni". K té začali chodit místní a později i lidé z okolí. Věřilo se, že přímluva v nemoci od borovské Madony byla jistá. Falout se ve vesnici usadil, oženil se a dožil zde svůj život. Jeho dcera s manželem a později i děti pokračovaly ve zvelebování kaple. Z darů věřících se kaple vystavěla z cihel, byla omítnuta a r. 1768 byla přistavěna předsíň o čtyřech sloupech. Poslední větší oprava, včetně zhotovení nové vížky kaple byla provedena v letech 1999 -2000. Svého času byly Borovy poutním místem, kam chodila častá procesí.

Strašlivá věc se tady stala v neděli 5. listopadu roku 1922. Ve vesnici tehdy spokojeně žil a hospodařil Josef Tykal se svojí manželkou Annou. Měli dceru Marii, která byla velmi krásná a ztepilá. Líbila se všem svobodným mládencům v širokém okolí a všichni „spekulovali", komu se poštěstí ji dostat za ženu. Říkalo se, že čeká na bohatého ženicha, ale nebyla to pravda. Mnozí synkové z bohatších rodin si mysleli, že ji získají pomocí slibů, co jí všechno koupí, když bude povolná a svolná. Jeden z takových nápadníků pocházel z nedalekých Nezdic, byl to 26letý syn hostinského Františka Trnky. Mladý Trnka dotyčné nadbíhal, ale ona jeho řečem nedopřála sluchu. Také mu dávala najevo, že jí není sympatický a že s ním nechce žádný vztah. Čím déle toto „dotírání" trvalo, tím byl Trnka zlostnější a zlostnější. Vše vyvrcholilo ve výše zmíněnou osudovou neděli, kdy Trnka přišel nikým nepozván do Borov do Tykalova statku, kde zastihl svoji „vyvolenou" ve společnosti rodičů. Opět začal s přemlouváním, že jenom on je ten „pravej" a že se s ním bude mít dobře. Zase byl odmítnut a dokonce její otec mladíkovi naznačil, že je tam nezvaný, prostě nežádoucí. To Trnku rozčílilo do té míry, že vyndal z kapsy revolver a po „milované" Marušce třikrát vystřelil. Zasáhl spánek, hrudník a levou paži. Nebohá dívčina se skácela k zemi, a když k ní přiskočil její otec a sklonil se nad ní, zasáhla ho také smrtící kulka. Projela mu temenem hlavy a byl bohužel na místě mrtvý. Trnka ve svém psychopatickém činu pokračoval a třemi výstřely zasáhl Tykalovou, která hrůzou nehybně stála v místnosti, celá omráčená jako solný sloup. Měla prostřelený hrtan a ramenní kloub a zůstala ležet v tratolišti krve. Jak matka, tak i dcera se po nějakém čase probraly, ale mladá Maruška bohužel druhý den v pondělí zemřela. Její zranění hlavy bylo přece jenom velmi vážné. Tykalovou převezli do klatovské nemocnice, kde zápasila se smrtí. Zdali se uzdravila nevím, poněvadž další zprávy noviny neuvedly. A co dělal Trnka? Po otřesném aktu, který spáchal u Tykalů, v klidu odešel do Nezdic do statku Jana Hřebce, kterého podezříval, že mladou Tykalovou zrazoval od známosti s ním. Také v něm viděl potencionálního soka. Bušil na dveře tak dlouho, až začal štěkat pes a 54letý otec přišel otevřít. Mladý Trnka zamumlal nějaká slova a vystřelil. Starému Hřebcovi kulka projela pod pravým okem, ale naštěstí projektil minul lebeční kost a nebyl přímo v ohrožení života. Také on byl převezen do nemocnice, kde mu sice život zachránili, ale znetvořený obličej mu až do smrti připomínal hororovou scénu, kterou zažil. Poté Trnka došel domů, přesněji do výčepu hostince, mlčky minul svého otce, vzal si sklenici a nalil si pivo. To naráz vypil, vytáhl revolver a dobře mířenou ranou do spánku se zastřelil. Pochopitelně vyvolal všeobecný šok u přítomných, zejména u svých rodičů…

Ivan Rubáš