Štipoklasy

Malá víska na půli cesty mezi Plánicí a Myslívem. Jižním směrem na Zborovy vidíme vršek Hrádek (620 m n. m.) s archeologicky nalezeným slovanským hradištěm. Dostaneme se k němu přes les zvaný Chobot. Žije zde necelá stovka obyvatel a pochází odtud vynikající pan muzikant František Kubaň.
Stalo se jednou, přesněji 5. října roku 1879, že probíhala v místním hostinci Josefa Kvarda taneční zábava. Na tom by nebylo nic divného, ale v té době již i u nás v českém vzdálenějším příhraničí panovaly bavorské „móresy“ (zvyky), že muziky „mušily bejt krvavé“.

V tomto našem štipoklaském případě se zdálo, že vše proběhlo v pořádku, ale nebylo. To již byl samý konec zábavy, muzika dohrála poslední „pochod“, hosté se rozcházeli k domovům, když tu pojednou nádeník Václav Houdek vzkřiknul: „Aj, co to za muziku, ani jsme se neseprali“ a mrštil bez jakékoliv příčiny a varování po dělníku Josefu Skálovi pivní sklenicí. Ten se vrhnul na Houdka, povalil ho na zem a už se prali. Provokatér Houdek přece jenom dříve vstal a „odněkud“ z kapes vytáhl dlouhý nůž a Skálu bodl hluboko do prsou. S největší určitostí zasáhl srdce, protože Skála za pár minut vydechl naposled. Houdek sice z místa činu utekl, ale jelikož byl lidem znám, tak ho četníci chytili a dodali k plánickému soudu.

Zabitý Skála nechal po sobě vdovu s třemi dětmi, z nichž nejstarší mělo pouhé čtyři roky. Již 6. listopadu stál obviněný před plzeňským soudem, kde se částečně přiznal ke zločinu, ale prý kvůli silné opilosti si na nic nepamatoval. Porotní soud ho sice uznal vinným, ale k jistým polehčujícím okolnostem byl odsouzen jen k 18 měsícům vězení. Tak to vidíte, rychlý soud, ale účel nesplnil. Proč myslíte, že má bohyně Justicie zavázané oči? Aby ten bordel u soudu neviděla. A dnes? Za smrt člověka způsobenou automobilem dostanete jen podmínku…

Slatina

Další malá víska severozápadně od Klatov, přibližně 10 km směrem k Chudenicím. Obcí protéká Bělýšovský potok, který se jižně vlévá do Poleňky. Obec leží na východním úpatí Bělýšovského lesa, což je výrazný kopec v krajině. Méně známý název vrchu je Řičej (697 m n. m.). Západní část Bělýšovského lesa je zahrnuta do chráněné přírodní rezervace. Kousek za obcí západním směrem najdeme rybník se zvláštním názvem Lotrov. Málokdo ví, že tady ve středověku byla malá vodní tvrz.

I tady se stávaly události, které přivedly dotyčné aktéry až před soud. Jeden takový pikantní příběh se udál v březnu roku 1928. V obci u hospodáře Františka Řezáče sloužili dva mladí lidé. Posluhovačce Marii Zahoutové a čeledínu Václavu Drozdovi bylo krásných 19 let. Vykonávali svědomitě své práce a zdánlivě si jeden druhého nevšímal. Mládí má však svoje výbojné choutky, a tak se stalo, že Zahoutová šla do stodoly pro řezanku. Za ní se „zčista jasna“ objevil Drozda, který ji ve vášnivé náladě uchopil kolem pasu a chtěl ji povalit do „měkké“ řezanky. Zároveň přitom ji osaháváním intimních partií dával najevo, že cílem jeho počínání by měl být pohlavní styk. Nikdo již neví, jak by tato příhoda dopadla, kdyby Zahoutová nezačala křičet. Drozda se jí sice snažil zacpat ústa čepicí, ale mladá posluhovačka měla přece jenom od pravidelné práce sílu, úspěšně se bránila a její volání uslyšel sám hospodář, který vešel do stodoly. Drozda následně svého počínání zanechal a šel si po své práci. Mohlo by se říci, nic se nestalo.

Takových případů bylo na vesnicích tisíce a mnohdy doopravdy došlo k znásilnění, ale Řezáč chtěl asi zachovat na svém hospodářství zákonný pořádek, a tak vše nahlásil četnictvu. Případ se dostal ke státnímu návladnímu Dr. Tichému do Klatov, který milého Drozdu obžaloval. U soudu, který probíhal 25. září, vypovídal Drozda, že ta jedna vášnivá scéna nestála ani za řeč, protože stejně k ničemu nedošlo. Nehledě na to, že danou situaci vyprovokovala sama Zahoutová, jelikož se k němu chovala vyzývavě. Tiskla se k němu, leccos naznačovala a on chudák se již potom neovládl… Bylo tady tvrzení proti tvrzení, ale soud na základě výpovědi Řezáče, který uvedl, že slyšel dotyčnou volat o pomoc, rozhodl o vině obžalovaného. Přece jenom, kdyby to slečna chtěla, tak by nekřičela… Drozda dostal jeden měsíc vězení s podmínkou na tři roky, takže příště si musel najít partnerku, která by jeho milování přijala dobrovolně… Mládí je vášnivé a mnohdy nenaplněné touhou, takže něco podobného zažil ve svém životě snad každý…

Ivan Rubáš

Příště: Svrčovec