Těchonice

Malá obec nedaleko Nalžovských Hor, zhruba 10 km západně od Horažďovic. Dominantou obce s větší návsí je kostel sv. Filipa a Jakuba s náhrobníkem Petra Zmrzlíka ze Svojšína. První písemná zmínka se datuje k roku 1351. Vedle kostela najdeme barokní faru, což bylo místo původní středověké tvrze. Od r. 2001 tam působí sdružení Zmrzlík pod vedením Petra Oukropce, které se věnuje ochotnickému divadlu. Hrají v sále bývalé hospody a jejich věhlas přesáhl krajské hranice. Říká se, že „Zmrzlíkem“ je také každý ochotník, který mrzne při zimních divadelních zkouškách.

Zmíněné náhrobky jsou již časem setřelé, takže již nejdou přečíst. Proto je důležitá informace, která se objevila v tisku 15. 2. 1873, která tři náhrobní kameny před hlavním oltářem popisovala. Doslovný popis je: „Leta Panie 1553 umrzel gest urozenj pan pan Petr Zmrzlik z Swoyssyna a na Neprachovech v sobotu po trzech králích gehoz mily dussy Pan Boh racz milostiw biti.“ (Prostřední kámen). „Leta Panie MDLXIIII (1564). Urozená paní paní Anna Zmrzlikova z Wobicz a Těchonicz. Pán Bůh racz se smilovati nad její dussí.“ (Levý kámen). „Leta Panie MDLVIII (1558). Tuto pochován jest urozený pán pán Zdenek Zmrzlik z Swoissina, pán na Neprachovech. Pán Bůh racz se smilovati nad jeho milou dussi.“ (Pravý kámen).

Ve zdejším farním kostele mají z roku 1882 nové varhany. Na tyto varhany a na obnovu hlavního oltáře dostaly Těchoničtí peníze přímo od císaře Františka Josefa I. Jak uvádí zpráva z 15. 4. 1882, tak Místodržitelství království českého oznámilo klatovskému okresnímu hejtmanství, že: „Jeho Veličenstvo císař věnoval ve jménu svém, jakož i ve jménu císařovny Marie Anny a korunního prince Rudolfa na obnovení hlavního oltáře a na zřízení nových varhan ve farním chrámu v Těchonicích u Klatov 300 zlatých ze své soukromé pokladnice.“

Boží neštěstí se stalo ve středu 6. června roku 1873, kdy o poledni celý kraj zasáhla veliká bouřka z tepla. Několik předcházejících dnů bylo parno, zem byl vyprahlá, a tak tento déšť byl lidmi vítán. Ale ne blesky. V osudný čas obědvala rodina domkáře Lorence Melíška, když pojednou se nad jejich hlavami ozvala ohlušující rána. Chalupě se nic nestalo, všichni u stolu byli nedotknuti jen zničehonic 17 letá dcera Josefa se skácela ze židle k zemi. Jestli to byla srdeční záležitost nebo to byl „kulovej“ blesk to se nikdy nezjistilo. V každém případě šlo o tragédii, neboť ztráta mladého života bolí „tuplovaně“.

Úkladná vražda se stala na Boží hod vánoční roku 1927. V kůlně rolníka Josefa Kněze byla nalezena mrtvola 32leté služebné Anny Mentlíkové, která visela na provaze na stropním trámu. Nález rozrušil celou ves a všichni „špekulovali“ o příčinách. Vědělo se, že dotyčná udržovala milostný vztah s 19letým čeledínem Ladislavem Ptáčkem z Nehodiva a že byla v jiném stavu. Ze Stříbrných Hor přivolané četnictvo při ohledání místa činu zjistilo různé nesrovnalosti, které zřejmě prozrazovaly, že Mentlíková nezemřela dobrovolnou smrtí. Nařízená soudní pitva prokázala násilnou smrt a také, že oběť byla v sedmém měsíci těhotenství. Zatčený čeledín byl vzat do vazby, ale vinu popíral. Další zprávy bohužel nemáme, ale můžeme předpokládat, že se podezřelý Ptáček časem pod tíhou důkazní přiznal, protože logicky vzato nemusel zvládnout svoji situaci, mohl zpanikařit a když na něm milá chtěla nějaké konečné rozhodnutí, tak mohl svůj problém „sprovodit“ ze světa uškrcením milenky. Pak už stačilo „naaranžovat“ sebevraždu… Všichni kriminalisté zabývající se vraždami vám potvrdí, že největší procento vražd spáchá člověk, který je s obětí v příbuzenském nebo velmi blízkém důvěrném vztahu…

Příště: Lovčice

Ivan Rubáš