Kromě stručného představení nahlížíme i do sto i více let starých novin, co se o obcích psalo.

Dolany

Středisková obec na půli cesty z Klatov do Švihova podél řeky Úhlavy. Obcí protéká potok Poleňka a nedaleko se nachází sídliště ze začátku doby železné a mohyly z doby bronzové. První písemný pramen uvádí rok 1232 a původně vodní kamennou tvrz. Ta je dnes bohužel v dezolátním technickém stavu. Kaple na tvrzi pochází ze 17. st., kdy vlastníky byli klatovští jezuité. Dominantou obce je farní kostel sv. Petra a Pavla klasicistně postavený v letech 1797-1799. Uvnitř se nacházejí sochy v mírně nadživotní velikosti českých světců, které vytvořil na začátku minulého století akademický sochař Čeněk Vosmík pro klatovský kostel sv. Vavřince. A na návsi pomník obětem světové války z r. 1920 od Viléma Glose, v Klatovech žijícího sochaře.

V této vesnici se v minulosti udály kolikrát hrozné věci, a to vícekrát za rok. „Zajímavý“ v tomto směru byl rok 1896. To snad musela někde vybuchnout sopka a u některých lidí „probudit“ zkažené vlastnosti. Posuďte sami, tak například noviny ze 14. listopadu toho roku psaly o Františku Malém. Bylo mu teprve 18 let, ale už byl několikrát trestán pro tuláctví. Nechtěl nic dělat a tak ho okresní soud svěřil jako „zpustlého výrostka“ do policejního dozoru a byl umístěn do své rodné obce. To bylo „radosti“ ve vsi… Jednoho dne to mladý František již nemohl „ustát“ a jeho nohy toulavé se vydaly do Svrčevsi.

Následky nedaly na sebe dlouho čekat. Vloupal se do chalupy rolníka Františka Kličky, kde se mu „zalíbily“ stříbrné hodinky a 17 zlatých. Hospodyně Kličková, když to zjistila, běžela pro svého muže na pole. Ten před nějakou dobou viděl zdálky Malého, jak si to šine ke vsi, a hned věděl, kolik uhodilo. Doběhl do Dolan pro svého bratra, aby Malého hlídal, a sám se vydal pro strážníka. Šimon Klička se posadil do zahrady a pozoroval Malého. Nic se nedělo, jen do té doby, co Malý zpozoroval, že je sledován. To ho tak rozzuřilo, že nejprve s Kličkou vyvolal hádku a následně ho zranil na pysku a uchu… Sice utekl, ale byl rychle doma v Dolanech chycen a dopraven k soudu. Krajský soud v Plzni ho odsoudil pro přestupek tuláctví, zločin krádeže a přestupek proti bezpečnosti těla na tři měsíce do žaláře. Co dodat. Nic. Myslím si, že se nic nezměnilo, i naše doba má každý den v „činnosti“ nějakého toho svého Malého…

Další nestoudnost se stala v únoru stejného roku. Pro pochopení uvádím fakt, že rok předtím bylo v Dolanech způsobeno mnoho škod vinou vodního živlu. Rakouský stát každoročně uvolňoval ze svého státního rozpočtu finanční podporu na zmírnění škod. Dle nějakého určovacího výpočtu dostaly Dolany podporu 500 zlatých. Jak se dočteme v tisku (22. 2. 1896), tak starosta obce rozděloval v místní hospodě tuto podporu.

Kvůli přiděleným dílům došlo mezi chalupníkem Josefem Beichlem a bratry Králi hádka, která přerostla v pranici, při níž byl Beichl tak zbit a pobodán, že druhý den následkem tohoto zranění zemřel. Bratři Králové, kteří jsou ve vsi známi jako vyhlášení „práči“, byli zatčeni a odvedeni k soudu do Klatov. Následně (7. 3.) se ještě dovídáme, že prý rvačka nevznikla kvůli státní podpoře, ale kvůli tomu, že syn Josefa Beichla, také Josef, v hospodě silně opilý usnul a bratři Králové ho škádlili a ze spaní vyrušovali. Jeho otec ho bránil, a to se bratrům prý nelíbilo… Pravdu se již nikdo přesně nedoví, ale jaké z toho plyne ponaučení? Pokud jsme pod vlivem alkoholu, neřešme finanční otázky a také, pokud již „cítíme“, že nás alkohol „přemáhá“, tak jděme domů…

Ivan Rubáš