Indiáni, trappeři, kovbojové a další westernové motivy jsou nejčastějším tématem vypalovaných obrazů klatovského výtvarníka Karla Šícha. „Vypalovat jsem začal zhruba v sedmnácti letech, ze začátku jednoduché věci, hlavně placky na trampské potlachy,“ řekl Šícho, sám dlouholetý tramp, který se vypalování naučil od svého otce. „Za téměř 40 let jsem vypálil přibližně 1500 placek a 60 větších obrazů,“ vypočítal po krátkém přemýšlení Šícho, jehož rozměrově největším dílem je obraz trappera v životní velikosti, který je českým a pravděpodobně i světovým unikátem mezi vypalovanými obrazy.
Vypalování provádí na tvrdé dřevo, nejčastěji na březové placky (kmen nařezaný na kolečka nebo ovály o rozměrech cca 10 – 40 cm) nebo na bukovou překližku. Vypalovačka je vlastně podomácku vyrobená elektrická pájka s regulovatelnou teplotou a hrotem z odporového drátu.


Obrazy vypaluje Šícho podle předlohy. „Náměty vyhledávám v knihách nebo časopisech, pokud chci dělat portrét, stačí mi třeba pasová fotografie,“ popsal Šícho výběr námětů a dodal: „Před revolucí jsem používal hodně kresby Zdeňka Buriana z knih Eduarda Štorcha nebo Karla Maye, dnes je situace lepší. Vyšlo mnoho knih, které byly dříve nedostupné, vychází také časopisy s westernovou tematikou a velkým zdrojem je dnes internet.“
Vybraný obrázek potom zvětší na kopírce do žádané velikosti, obrysy přenese na dřevo pomocí kopírovacího papíru a potom vypálí. „Malovat naprosto neumím, zvládnu tak dětské prasátko, takže aspoň obrysy musím při vypalování obtahovat,“ popisuje Šícho svůj výtvarnický handicap. „Stínování už potom provádím od ruky, podle předlohy,“ dodal.


Dalším omezením je podle Šícha i to, že vypalování je možné pouze při dobrém denním světle. „Zkoušel jsem všechny možné umělé zdroje, žárovku, petrolejku i zářivku ale při umělém osvětlení nelze přesně odhadnout odstín čáry ani stínování, obraz vypálený za umělého světla pak za denního světla vypadá úplně jinak,“ popsal Šícho nesnáze se světlem. Doba vypalování se podle Šícha liší podle složitosti a velikosti obrázku. U placky je to přibližně 8 – 10 hodin u většího obrazu 40 – 50 hodin. „Obraz trappera v životní velikosti jsem vypaloval 460 hodin během tří měsíců,“ řekl Deníku Šícho.