Začínáme v Klatovech. Při cestě za poznáním umění šumavských sklářů totiž nemůžete vynechat Pavilon skla (PASK), kde je stálá expozice nejslavnějšího šumavského skla, a to skla firmy Lötz z Klášterského mlýna u Rejštejna. „Jde zejména o nádherné secesní sklo, ale i sklo z počátku 20. století a mnoho zajímavých skel z první republiky. Je na vysoké úrovni designově i technicky. Některé techniky jsou dodnes nerozluštěny,“ popisuje mi kurátorka PASK Jitka Lněničková.

Dodává, že aktuálně je v PASKu, který je přes léto otevřený denně, k vidění i výstava sklářské školy ve Zwieselu. „Jde o další výstavu z našeho letního cyklu, kdy postupně představujeme nejmladší generaci sklářských výtvarníků a řemeslníků. I zde jsou strašně zajímavé práce,“ říká Lněničková a přidává radu: „Návštěvníkům doporučuji zejména skleněný rám složený z květů, ve kterém se mohou vyfotit v zahradě.“

Pokud nespěcháte za dalším sklem, poznejte i jiná lákadla Klatov, mezi která patří katakomby či nově opravený jezuitský kostel, zážitkem je i výstup na Černou věž a rozhled z ní.

Stará i mladá sklárna

Teď už je ale čas vydat se na Šumavu. „Rozhodně doporučuji návštěvu staré sklárny v Anníně. Je to po Harrachovu druhý nejstarší nepřetržitě pracující sklářský provoz v ČR. Je to ale i duchem mladá sklárna, protože se v ní konají každý rok sklářská sympozia, jichž se účastní různé sklářské školy ze světa. Je tam expozice výsledku těch sympozií + stará expozice, kde se představuje historická produkce annínské sklárny od konce 18. století zhruba do roku 2000,“ říká při loučení Lněničková.

Strážci na Šumavě kontrolují nejen Černé a Čertovo jezero, ale všechna. Snímek je z Plešného jezera.
Turisté na Šumavě jsou agresivnější, strážci dostali kamery a bude jich více

Sklárna skutečně stojí za návštěvu. Až si ji prohlédnete, můžete popojet (či popojít) do sousedního Rajska, kde najdete sklářské muzeum a brusírnu křišťálového skla. Majitelem je Karel Baron, jenž vše, co se tam zbudovalo, bere jako vyrovnání dluhu vůči svým předkům, kteří po generace pracovali ve sklárnách. Jeho maminka až do výhasu dokonce ve slavném Klášterském mlýně. „Naším posláním je připomenout dobu sklářů a udržet tuto tradici. U nás vás seznámíme s historií sklářství na Šumavě, máme tu malé sklářské muzeum, promítáme zajímavý dokument, který jsme natočili, a v naší manufaktuře můžete vidět, jak se zušlechťuje český křišťál. Zabýváme se nejen historií, ale obnovili jsme i techniku podmalby na skle. Děláme i výstavy,“ popisuje Baron.

Brusířka Stanislava Benešová doplňuje, že hlavní zákazníci manufaktury jsou nyní z Ázerbájdžánu a Saudské Arábie. „Materiál, na který se u nás brousí, musí být 24% olovnatý křišťál. Vyrábí ho pro nás čtyři firmy v Čechách. Každá sklárna má totiž specifické tvary. Dodávají nám úplně hladké sklo. Brousí se na diamantových kotoučích. Těch musí být množství různých typů. Po vybroušení se vše veze do chemické leštírny, kde se výrobek leští kyselinou sírovou a fluorovodíkovou a oplachuje vodou. Trvá asi hodinu a půl, než má vše lesk. Pak se nám to vrátí zpět a dodělávají se tenké matové řezy,“ uvádí Benešová, která pracuje i na strojích starých až 120 let.

Pro milovníky seriálu Policie Modrava můžeme dodat, že do Rajska se svým štábem opakovaně zavítal režisér Jaroslav Soukup. Právě z tohoto seriálu či pohádky Anděl Páně je známý nedaleký kostel sv. Mořice na Mouřenci, který stojí za návštěvu.

Sedmitunový skleněný oltář

Putujme už ale za dalším sklem. Může to být třeba do Dobré Vody u Hartmanic, kde je kostel sv. Vintíře a v něm jedinečný skleněný oltář vyrobený Vladimírou Tesařovou, který je široký 5 m, vysoký 3,5 m a váží celkem 7 tun. Je na něm 35 figur českých a německých světců. V kostele jsou i skleněné desky s reliéfy Křížové cesty a další krásná díla. Když už tam budete, udělejte si čas na návštěvu blízké kaple s léčivým pramenem či Muzea Dr. Šimona Adlera.

Housle z Annína

To spadá pod Muzeum Šumavy a právě v jeho další pobočce, konkrétně kašperskohorském muzeu, naši výpravu zakončíme. Vítá nás historik Vladimír Horpeniak a hned potvrzuje, že jsme na správném místě. „Máme v rámci ČR největší sbírku šumavského skla. Zastoupeny tu máme především tři sklárny – v Klášterském mlýně u Rejštejna, tedy firmu Lötz, sklárnu v Anníně, která se orientovala na vývoz zejména do Anglie, a sklárnu v Lenoře. Máme tu ale i ukázky z jiných šumavských skláren, např. z Vogelsangu, z oblasti Stach, Vimperku a podobně. Určitě nesmíme zapomenout na unikátní skleněné housle z Annína, které v Kašperských Horách máme. Jde o prototyp ke skutečně hrajícím skleněným houslím, na něž hrál i slavný virtuóz Jan Kubelík. Dále jsou tu lahvičky na šňupací tabák, skleněné korálky, tzv. pateříky, k výrobě růženců. Ty se vyvážely třeba odsud z Kašperskohorska ve velkých sudech, v jednom jich bylo i 200 tisíc. Po Zlaté stezce se dostaly sudy do Pasova. A pak třeba až do Jižní Ameriky,“ říká Horpeniak, který připomíná, že velmi zajímavá šumavská skla najdete i v pobočkách Muzea Šumavy v Železné Rudě a v Sušici.

Den NPŠ na Rokytě 2022.
Den NPŠ na Rokytě se vydařil, byly pokřtěny dva kalendáře a vysazeny dvě lípy

A když budete na Šumavě déle a budete mít chuť na další zážitky spojené se šumavským sklem, pak můžeme doporučit třeba skláře Jiřího Kozla ve Stachách, Galerii Gábor v Sušici či Janu Wudy v Nezdicích.