„Naše činnost není jen o lovu, ale snažíme se pomáhat i městu tím, že v obecních lesích stavíme oplocenky a tím si vyděláváme na naši režii. Rovněž zemědělcům, hospodařícím v naší honitbě, se snažíme pomoci zejména sběrem kamene na polích a podobně,“ pokračuje Vojta.
„Během roku musíme zajistit i dostatek krmiva, ale i léčiv na zimní období. To zajišťujeme právě za peníze vydělané z brigád. Nedílnou součástí naší práce je i starost o myslivecká zařízení, která musíme pravidelně opravovat. Jde o krmelce, ale i o posedy a další zařízení,“ dodává myslivec.
Honitba, kterou využívá myslivecké sdružení, je složena ze 60 % z polí, ze 40% z lesů. Mají celkem k dispozici 1861 hektarů honitby, kterou mají v nájmu od Honebního společenstva Plánice.
„Ze zvěře spárkaté je největší měrou zastoupena zvěř srnčí, kterou doplňuje migrující zvěř černá. Ze zvěře pernaté se pak nejhojněji vyskytuje kachna divoká. Sporadicky se vyskytují zbytky divoké populace bažanta a zajíce. Bažanty a divoké kachny každoročně vysazujeme z polodivokých chovů. Lovíme pravidelně i zvěř myslivosti škodlivou, což jsou různí predátoři jako kuny, lišky a podobně v zákonem povolené době lovu.
Pokud jde například o nejvyšší počty ulovené černé zvěře za rok, pak bychom se museli vrátit v historii nejméně o 10 let zpět, kdy na Plánicku byla ještě ve velkém množství kukuřičná pole. Dnes jsou v okolí Plánice především pastviny a louky,“ doplnil informace Vojta. ⋌(pou)