„Pamatuji si, jak chodila každý měsíc na krevní transfuze. Kdyby má krev měla pomoci jen jednomu člověku, pak má moje dárcovství smysl,“ říká voják z povolání, který slouží jako výkonný praporčík u strakonické protiletadlové raketové brigády.

Jedlička žije v Horažďovicích a v pondělí oslavil 35. narozeniny. Darovat krev chodí pravidelně už 10 let. „Často kolem sebe slyším, že s rozvojem léčebných metod hraje krev stále větší roli a že již zítra může moji krev někdo potřebovat. Jestliže je to v mých silách, chci pomoct,“ vysvětluje.

U strakonické brigády daruje krev čtvrtina vojáků, jde o zhruba 170 příslušníků. To představuje přes 200 litrů krve ročně. Podle slov primáře transfuzního oddělení českobudějovické nemocnice Petra Biedermanna jsou vojáci vítanou skupinou dárců krve. „Jsou ve velmi dobré kondici, navíc jsou pravidelně zdravotně prověřováni,“ vysvětluje.

Jisté omezení představuje pouze jejich návrat ze zahraničních misí, kdy darovat krev mohou až po uplynutí určité karanténní doby.
Podle Českého červeného kříže každý občan dostane průměrně za svůj život čtyřikrát krevní transfúzi a dvanáctkrát preparát vyrobený z krve. „Zprvu se mi to zdálo jako vysoké číslo,“ říká další ze strakonických vojáků Milan Sojka. „Když jsem však zapátral v paměti, vzpomněl jsem si na několik lidí ze svého okolí, kteří potřebovali krev při operaci.“ I on sám patří mezi dárce již dlouho. „Považuji to za prospěšnou věc. Dárcovství krve je pro mě již automatická součást mého života,“ říká.

A proč jsou dárci krve potřeba? Krev nelze uměle vyrobit. Potřebná je při operacích a těžkých úrazech, odkázáni jsou na ni lidé s umělou ledvinou či se zhoubnými nemocemi krve. Vyrábí se z ní důležité léky. (js, pš, ki)