Do armády narukoval v březnu 1943, následoval tak svého otce, který se jako ženista zapojil do bojů v Evropě již během první světové války. Arthur v dospívání hodně lovil, aby si přivydělal prodejem kožešin, takže zacházení s puškou mu nečinilo potíže. Ještě než odjel do Evropy, oženil se v srpnu 1943 se svojí středoškolskou láskou Ruth. Na bojištích ve Francii ho pak zastihl telegram o narození dcery. Vzpomínal například, jak při odstraňování překážek z cesty nešlo pouze o uměle vytvořené zátarasy, ale také o mrtvé krávy, koně nebo německé vojáky. Vzpomínal i na to, jak byly vzácné suché a čisté ponožky. Přepírali je v helmě a zavěsili je do podpaží, aby uschly. Za zranění dělostřeleckou střepinou při překonávání řeky Sauer dostal Purpurové srdce. Několik kousků střepiny už mu v noze zůstalo, takže po zbytek života pípal, když procházel na letišti detektorem kovů.

Když během stavby mostu přes Rýn dokázali zajmout ještě německé vojáky, kteří měli na svědomí jejich ostřelování, dostal za statečnost Bronzovou hvězdu. Při vzpomínkách na Sušici se mu vybavovala především radost v ulicích a to, jak je lidé milovali.

Po válce si koupili se ženou dům v Northborough a nastoupil do firmy, která vyráběla komponenty do tkacích strojů.

Zpracoval: Jiří Frýbert, který se dlouhodobě zajímá o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v roce 1945