Podle statistik Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jen vloni vlci v republice zabili či zranili 679 ovcí, 44 kusů skotu a další zvířata. Na náhradách za škody způsobené vlky jen v roce 2020 stát podle AOPK vyplatil 6,2 milionu korun. Přitom před pouhými pěti lety, v roce 2015, to bylo jen 102 tisíc korun, tedy zhruba 60x méně.

Učila vlče lovit

Jedním z míst v republice, kde vlků přibývá a kde také stále častěji útočí, je Šumava. Například zmíněná Ekofarma se obětí útoku těchto šelem stala již podruhé. „Poprvé to bylo asi před třemi lety, kdy nám zamordovali jedno tele a tři ovce. Podruhé nyní v únoru. Oba útoky vlků byly na čerstvém sněhu, takže byly jednoznačně prokazatelné podle stop,“ popisuje Puchta s tím, že je proto jednoznačné, že nyní přišla vlčice s malým vlčetem.

Vlka v národním parku zaujala fotopast.
VIDEO: Vlk si v národním parku České Švýcarsko pohrál s fotopastí

Bylo hodně sněhu, a tak nefungoval elektrický ohradník, proto oplocení oba poměrně snadno překonali. „Zřejmě ho učila lovit, protože úplně zmizela dvě podsvinčata, z osmi dalších jsme našli roztrhané zbytky, a to i mimo ohradu. Druhou noc se o útok pokusili znovu, jenže to už jsme zprovoznili elektrický ohradník. Vlčice zřejmě dostala ránu, protože bylo vidět, že odlétla tři, čtyři metry daleko. Pak utekla i s vlčetem. Druhý den ráno jsme tu našli stopy rysa, který zřejmě cítil zbytky roztrhaných podsvinčat, které my jsme nenašli, a šel se na nich přiživit. Na živá zvířata naštěstí nezaútočil,“ líčí Puchta.

Dodává, že právě rys je v minulosti také hodně potrápil, jeden rok jim prokazatelně zabil sedmnáct jehňat.

Vlci migrují stovky kilometrů

Počet vlků na Šumavě roste. „Prokazatelně tu jsou dvě smečky, ale není vyloučeno, že už se vytvořila i třetí,“ řekl Deníku mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Přesný počet vlků se určit nedá, odhady hovoří o 10 až 15. I proto přibývá vysokým tempem počet jejich útoků nejen na Šumavě, ale i jinde v Plzeňském kraji. Zatímco v roce 2018 jich bylo evidováno devět, v roce 2019 to bylo již 15 a vloni dokonce 26.

Bažant. Ilustrační foto
Ticho v lesích na Prostějovsku. Mizí bažant, koroptve nejsou, zajíců málo. Proč?

„Útoků přibývá, ale také je vhodné připomenout, že přibývá dotační pastvy ovcí ve volné krajině Šumavy a okolí,“ upozorňuje mluvčí Krajského úřadu Plzeňského kraje Eva Mertlová s tím, že vloni pouze ve dvou případech byla stržena telata, jinak vždy ovce.

Vlci se dokáží dostat velmi daleko od svého rodiště. Například vloni v listopadu byl na dálnici D55 u Hulína sražen dospělý samec vlka. Genetická analýza tohoto zvířete a srovnání se vzorky, které v terénu získal NP Šumava, přinesly zajímavé zjištění.

„Stejné genetické profily jsme zaznamenali v lednu a březnu roku 2020 na Šumavě. Vzhledem k tomu, že se navíc ukázalo, že jde o potomka původního šumavského páru, je pravděpodobné, že šlo o přesun mladého jedince, který si hledal nové teritorium,“ uvádí Pavel Hulva z Univerzity Karlovy. Vlk tedy překonal vzdálenost přes 300 km. Ještě mnohem dále ale doběhla jiná šelma.

V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké.
Návrat po sto letech. Na Příbramsku se objevila kočka divoká

„Není to tak dávno, co byl prokazatelně jeden vlk ze Šumavy sražen až u Hamburku,“ říká Dvořák. Migrujících zvířat přibývá. A útočí i na místech, kde by se to nečekalo. Například vloni vlk strhl berana ve Vochově u Plzně.

Ochrana stád

Vlci jsou chránění, zastřelit je nelze. Jedinou ochranou je tak důsledné zabezpečení hospodářských zvířat. V tom se stát snaží chovatelům pomoci. „Jsou zde finančně podporována opatření proti škodám - ploty, elektrické vodiče, elektrické sítě, pes,“ vyjmenovává Mertlová s tím, že tato opatření už několik chovatelů na Šumavě využilo.

Podle jiných jsou ale podobná opatření ekonomicky neúnosná. Chránit se před predátory chtěla i Ekofarma, ale narazila na úředníky. „Chtěli jsme budovat tzv. košáry, zimoviště, která oplotíte, nahoře je vedena elektřina a vy uvnitř máte bezpečně skot, ovce, prasata.

Udělali jsme projekt, měli jsme sehnané dotace z Evropské unie, která vše hradí ze sto procent, jenže to nepovolil klatovský stavební úřad. Kdyby k věci přistoupil zodpovědně a se snahou pomoci, mohla prasata zimovat v bezpečné ohradě,“ je přesvědčen Puchta, jenž nyní řeší situaci s odborem životního prostředí. Na rozdíl od některých jiných šumavských farmářů, kteří kvůli útokům vlků zvažují, že s chovem skončí, on chce pokračovat. A je smířen s tím, že občas o nějaká zvířata farma přijde.

Vlk na Frýdlantsku.
V Jizerkách se usadili vlci. Na severu Čech vznikla dvě nová teritoria

„Vlka bereme jako hladového souseda, se kterým musíme ne bojovat, ale holt se rozdělit. Na to existuje vtipné doporučení Seppa Holzera z Rakouska, přezdívaného Rebelfarmar, že spíše než bojovat s hladovými sousedy, je třeba vše na farmě dělat v takovém množství, aby zbylo na všechny,“ uzavírá Puchta.