Díky fotopastem, rozborům genetických vzorků, ale i díky vlčímu vytí je nyní jasno – na Šumavě se toulají už dvě vlčí smečky.

„Jedna vlčí rodina využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srním,“ uvedl ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl. „Druhá smečka je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou,“ dodal jeho český protějšek Pavel Hubený. Po prokázání prvních mláďat v roce 2017 je podle ochránců přírody založení druhé smečky dalším výrazným mezníkem v populačním vývoji těchto divokých zvířat.

V oblasti Finsterau / Srní se zoologům podařilo zaznamenat kojící vlčici. „To znamená, že mléčné žlázy samice jsou plné, což je jasná známka potomstva,“ řekl koordinátor monitoringu vlků v NP Bavorský les Marco Heurich. Jan Mokrý, jeho protějšek z NP Šumava, tento důkaz potvrdil: „Další fotopast v oblasti zaznamenala čtyři vlčata.“

Zvířata, která využívají západní část Šumavy a tedy i Bavorského lesa, jsou od minulé zimy pravidelně fotografována kamerami pro monitoring divoké zvěře. Genetické analýzy vzorků trusu naznačovaly, že se tam od té doby mohlo kromě dvou dospělých vlků zdržovat i jedno mladé zvíře, což by naznačovalo vytvoření smečky. Do minulého týdne to však byl jen předpoklad. Teprve těsná spolupráce vědců z týmu Aleše Vorla z České zemědělské univerzity s odborníky z obou národních parků přinesla nové informace. „Pomocí stopování speciálně cvičeným psem a následnou stimulací vytím se podařilo prokázat přítomnost mláďat ve dvou vzdálených místech, což potvrdilo reprodukci a výskyt nejen původní, ale i další nové smečky. Na předchozí akustickou stimulaci vlci v obou oblastech jejich výskytu reagovali vytím, přičemž se dalo rozlišit, že v obou smečkách jsou přítomna i letošní mláďata,“ popsal Vorel.

Správa NP Šumava má zároveň záznamy o výskytu dalšího vlka či vlků v jižní části Šumavy, která už nesousedí s NP Bavorský Les. V této oblasti se ale utvoření smečky nepotvrdilo.

Množení vlků má i stinnou stránku – přibývá jejich útoků na hospodářská zvířata. Zatímco v roce 2018 evidoval Krajský úřad Plzeňského kraje devět případů, vloni jich bylo již patnáct. Farmáři dostávají odškodné, o jehož výši se ale vedou diskuse. Někteří s chovem končí.