„Prožívali jsme v té době něco nepředstavitelného a nečekaného. Nějaké varování, že přijde voda jsme měli, i když tehdejší varovné systémy nesahají těm současným ani po kotníky. Dnes máme možnost sledovat vše on-line, a to nejen co se děje na řece Úhlavě, ale i na přítocích,“ řekl starosta Švihova Václav Petrus.

close 20 let od ničivých povodní. info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in 20 let od ničivých povodní. Do Švihova totiž dotéká voda z určitého území nejen Úhlavou, ale i jejími přítoky. „Deset kilometrů nad námi je Tajanov, kde je odečet vody, a nad ním je jen 50 procent území, ze kterého dotéká voda do Švihova. Na deseti kilometrech k nám je navíc Poleňka, Točnický potok a Drnový potok. V roce 2002 jsme měli informace jen o Úhlavě, o Nýrské nádrži, ale nevěděli jsme, co se děje na přítocích,“ sdělil Petrus.

Voda neměla kudy téct

Velký podíl na povodni mělo také to, že týden před tím byly vytrvalé deště, které nasytily půdu v území celého povodí. A když 12. srpna začalo znovu pršet, bylo to o to krutější. Hladina vystoupala do výše, kterou nikdo nepamatuje a zatopení města bylo nečekaně rozsáhlé. V některých domech bylo až 1,7 m vody. Dle starosty tomu negativně napomohl i obchvat města, který se postavil v 80. letech na náspu. „V náspu byly tehdy pouze dva menší otvory, kudy mohla voda projít, jinak jí v tom bránila hráz silnice I/27. Povodí změřilo, že rozdíl v hladinách za hrází a na straně města byl 70 cm. Kdyby na straně města bylo o 70 cm vody méně, některé domy by ani nebyly povodní zasažené. Historicky zde byl také na krajské silnici šestiobloukový most postavený v roce 1803, ale před válkou v 30. letech postavili regulaci, řeku vystrčili dál od města a udělali jeden most a dva malé průtoky dál. I to se na tom podepsalo,“ vykreslil situaci Petrus.

V době, kdy už věděli, že budou silné deště a že se budou zvedat hladiny, objížděli město a varovali obyvatele. Nikdo ale nečekal, že to bude tak krušné, a tak se příliš nepřipravovali. Následky však byly fatální, 14 domů šlo k zemi. Poté, co voda opadla, se ukázalo, že zhruba třicet domů bylo z části postavených z nepálených cihel, které se za dva tři dny začaly hroutit. „Museli jsme vše začít se statikem obcházet, některé domy, i když byly odsouzené k zániku, majitelé zachránili. Voda zde stála 48 hodin a dokázala nás zaměstnat od poloviny srpna až do konce ledna,“ zavzpomínal starosta.

Pomáhala armáda i dobrovolníci z celé republiky

Do října ve Švihově pomáhala armáda, minimálně měsíc a půl tam pomáhalo na 200 dobrovolníků z celé republiky. Úřad nefungoval pro nic jiného než pro pomoc poškozeným a boj s následky povodní. Odpad vyváželo najednou až deset nákladních vozů, kterými bylo vyvezeno 1006 tun odpadu. Do Švihova tehdy zavítal také prezident Václav Havel se svou manželkou Dagmar.

Štěstí v neštěstí bylo to, že město mělo rozestavěné čtyři bytové domy. V roce 2002 byla jedna z bytovek už pod krovem a nebyla naštěstí ani v zaplavené oblasti. Přerušila se tak stavba na dalších třech a dokončovala se jedna, do níž se pak nastěhovaly rodiny, které přišly o bydlení. Vybudováno tam bylo osm bytů a další tři vznikly z nevyužívaného dětského střediska.

Stavěli hráze

Ničivé povodně si téměř okamžitě vyžádaly diskuze, co udělat, aby se nic takového již neopakovalo. „Hned tři týdny po povodních jsme svolali jednání a výstupem bylo, že se udělá studie protipovodňových opatření nejen pro Švihov, ale také pro Červené Poříčí, pro území Dolan, Svrčovce a Malechova, aby se řešil delší úsek řeky. Hotová byla do dvou měsíců. Bylo z ní jasné, že ŘSD musí ve své hrázi udělat inundační most, kterým běžně nic neteče, jen při povodních, v krajské komunikaci to samé a musí se udělat ochranné hráze,“ sdělil Petrus.

V roce 2004 byla udělána první etapa hrází, v roce 2006 se pokračovalo další hrází za hradem. Vybudovala se také vrata, u kterých se sice během první větší vody zjistilo, že netěsní, ale nyní už je vše v pořádku a Švihov je chráněn. „V roce 2013 byla povodeň, kdy bylo na řece 340 cm, což by už bylo zatopeno asi 30 domů, ale opatření je uchránila. Je skvělé, že fungují nejen opatření, ale i hasiči. My totiž máme i ten problém, že když se uzavřeme od řeky a prší, tak nám přitéká dešťová voda z kanalizace za záda a my ji musíme umět přečerpat za hráz, abychom ji dostali pryč a nevytopili se zevnitř. To je vždy velké cvičení pro hasiče,“ vyzdvihl práci hasičů starosta.

V době povodní ho překvapila i obrovská solidarita lidí, firem. Během dvou měsíců bylo na účtu téměř 13 milionů korun, už v září kolem osmi milionů, které město začalo rozdělovat mezi lidi. Zbylá částka se investovala do protipovodňových opatření.