Tento klatovský senior se sběratelství věnuje už téměř sedm desítek let, sbírá československé a české známky a staré pohlednice. Zájemcům na burze ale nabízel i další sběratelské laskominky.

„Sbírat známky byla v době mého mládí vášeň všech kluků, vystřihovali jsme je z pohlednic i dopisů. Tenkrát byla válka, takže shánění známek z ciziny nepřicházelo v úvahu. To bylo ostatně těžké i v 60. letech, k zahraničním známkám se člověk dostal až mnohem později,“ vzpomíná Steiner, podle něhož jsou dnes možnosti sběratelů mnohem větší než za jeho začátků. Stačí mít finance a seženete v podstatě cokoli. „Jezdí se na burzy do zahraničí a naopak zahraniční sběratelé jezdí k nám,“ vysvětluje člen klatovského klubu filatelistů, který příští rok oslaví už 90. výročí svého založení.

I kvůli obavám ze zlodějů nechtěl Josef Steiner do novin prozradit podrobnosti o svých nejcennějších známkách, namísto toho se ochotně rozhovořil o své druhé sběratelské vášni – starých pohlednicích. „Sbírám je také už spoustu let, zaměřuji se na staré Klatovy a Šumavu. Těch starých klatovských mám přes dvanáct set, nejstarší je někdy z roku 1890. Nové pohlednice Klatov mám také, ale do toho je nepočítám. Pohledů staré Šumavy mám asi tisíc kusů,“ řekl Deníku sběratel, který prozradil, že všechny své pohlednice má „natažené“ do svého počítače, kde si je prohlíží, aby nepoškodil originály. A že je na co se dívat. „Jednak je to stará zástavba Klatov, která už je dnes minulostí. To samé je na Šumavě, kde jsou na pohlednicích zachycena místa, která byla v minulém režimu srovnána se zemí, a další neopakovatelné zajímavosti,“ svěřil se zkušený sběratel, který by prý vzácné kousky své sbírky nikdy neprodal.
A na kolik přijde například sto let stará pohlednice? „To je těžké říci. Záleží, na jakého prodejce narazíte. Nejnižší cena může být dvacet korun za kus, ale může se také vyšplhat na desetitisíce za jeden kus,“ uzavřel povídání Josef Steiner.