VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V obydlích na staré Šumavě byla vždy jen jedna postel

Šumava – Dnešní historické téma opět budeme věnovat staré Šumavě a starým řemeslům. Dnes si s archivářem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Janem Jirákem připomeneme výrobu šindelů na Šumavě, ale i stavitelství a nábytkářství. Prozradíme vám například, jak vypadalo vybavení tehdejších domácností a podobně.

9.8.2012
SDÍLEJ:

Dobový pohled obce Kvilda na ŠumavěFoto: DENÍK/ archiv Vlastivědného muzea Klatovy

Výroba šindelů

Dřevo, které proudilo ze šumavských lesů, umožnilo rozvoj dalšího řemesla, které bylo pro lid na horách a v podhůří velice důležité. Dlouhou tradici má na Šumavě výroba šindelů. Šindel jako střešní krytina vycházel v horských oblastech mnohem levněji než slaměné došky. Proto se ve většině vsí v horách našel vždy minimálně jeden řemeslník, který ve své dílně šindele vyráběl. Na Šumavě nacházíme dva základní typy šindelů, které se od sebe liší tvarem a způsobem umístění na střeše. Oba mají společné to, že se na jejich výrobu používalo většinou nejlepší dřevo, které bylo k dispozici, to jest dřevo jedlové. Nejstarší šindele byly poměrně dlouhé a široké. Na střechu se tyto staré šindele nepřitloukaly hřebíky, ale pouze se pokládaly na podlahové trámky a na konci řady se zatěžovaly kameny. Tento systém položení byl však možný pouze u rovných střech. Postupně se velikost šindelů zmenšovala. Navíc se začaly budovat domy se zešikmenou střechou. Rozdíl obou na Šumavě vyráběných typů šindelů byl následující. Jeden typ šindele byl šikmo zkosený k delší hraně prkénka. Při kladení na střechu se užší část šindele přiložila na silnější sousedního a oba pak byly přitlučeny hřebíkem na lať. Druhý typ měl na širší straně vytvořenou drážku, do níž se zasouvala tenčí hrana sousedního šindele. Nemusely se tak používat hřebíky ke spojení sousedních kusů a dosti se tím hřebíků ušetřilo, protože se používaly pouze k přitlučení konců takto vzniklých řad ke střešním latím. Vyhlášené dílny na výrobu šindele se nacházely například v obci Zhůří. Základním vybavením takové dílny byla řezbářská stolice, pro kterou se na Šumavě vžil název „dědek". Dalším nářadím pak byl hoblík, poříz a drážkovací hoblíček. Šumavské šindele se staly na trzích velice žádaným zbožím, proto postupně vznikalo dokonce několik strojových výroben. Jedno z prvních takových zařízení vzniklo po polovině 19. století na Prášilech.

Více si přečtete v Klatovském deníku ve čtvrtek 9. října na straně 2

Autor: Ludvík Pouza

9.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tisícího zaměstnance Jakuba Vobroučka (druhý zleva), přivítali vedoucí personálního oddělení Martina Vyčichlová a jednatelé Roland Dimbath (druhý zprava) a Václav Nováček.

Rodenstock vítal tisícího pracovníka

Prvňáci ze ZŠ Hlavňovice.
3

Naši prvňáci ze ZŠ Hlavňovice, ZŠ Běšiny a ZŠ Bolešiny

Andrea Nushartová je na prsařské stovce mezi 11letými nejlepší v ČR

Klatovy – Početné zastoupení měl Plavecký klub TJ Klatovy na nejvyšších podzimních republikových soutěžích v plavání žactva, které se konaly začátkem prosince na různých místech České republiky.

Domažlicko a Klatovsko musí přeladit příjem HD kanálů České televize

Čerchov – Ve čtvrtek 14. prosince dojde k přeladění kmitočtů, na kterých z Čerchova na Domažlicku a stanoviště Klatovy-Doubrava vysílá digitální multiplex RS7 (Regionální síť 7), jehož prostřednictvím diváci ladí v pozemním vysílání kanály České televize ve vysokém rozlišení (HD).

FOTO: Klatovští hokejisté podlehli Žihadlům

Klatovy – V předehrávce 23. kola 2. ligy, skupiny Střed nestačili v úterý hokejisté Klatov na Moravské Budějovice a po dvou výhrách si doma připsali porážku 2:4.

Podívejte se: zde všude dnes večer společně zazpíváme koledy

Západní Čechy – Tradice se díky Deníku rozšířila na 600 míst v celé republice.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT