V prostoru u moštárny v Nýrsku je možné si prohlédnout výstavu vztahující se k listopadovým událostem roku 1989. Výstava je k vidění pouze v Praze na Národní třídě, u Pamětní desky 17. listopadu, a ve stejném provedení i v Nýrsku. Jde tak o jedinečnou a unikátní událost nejen v rámci kraje, ale i celé republiky. „Výstava nese název Střípky revoluce, kterou připravila organizace Post Bellum a zde ji organizujeme ve spolupráci s Plzeňským krajem. Výstava ukazuje různé střípky z revoluce, vzpomínání lidí, kteří se přímo účastnili a podobně. Přidanou hodnotou výstavy je možnost pomocí telefonu obrázky rozpohybovat, spustit si video či povídání. Výstava je zde k vidění do úterý 21. listopadu,“ uvedl za spolek Nýrsko ŽIJE David Křížek.

Připomínka 17. listopadu v Klatovech.
V Klatovech se lidé sešli, aby si připomněli události roku 1939 i 1989

Pozvání na vzpomínkovou akci přijal zakladatel Občanského fóra v Plzni Miroslav Anton. „Už před listopadem jsem sledoval, co se děje v okolních zemích. V prvních listopadových dnech nebylo nic jisté, už bylo jasné, že komunismus a režim, který zde panoval, měl na kahánku. Pro mě byl spouštěčem druhý den, kdy jsme se dozvěděli, že se na Národní třídě odehrál brutální zásah proti studentům, vzápětí vyhlásila pražská divadla stávku a k nim se postupně připojovaly v regionech další. Už jsme se s některými lidmi znali z plzeňského undergroundu, rozmnožovali se letáky, vydávali ilegální noviny. Pak jsme se začali scházet na náměstí a zakládali jsme Občanské fórum. Tehdy se protrhla hráz,“ vzpomněl Anton s tím, že lidé se v té době báli k nim přidat a odporovat režimu. „Praha byla extrém, tam se přidávalo hned hodně lidí, v těch menších městech to tak rychlé nebylo, v Plzni se konala první demonstrace 21. listopadu a to nás tam bylo do dvaceti, pak se to začalo nabalovat, napřed byly stovky, pak tisíce a při generální stávce byla náměstí plná po celém Československu,“ řekl Anton.

Zdroj: Daniela Loudová

Porovnal i to, jaká je doba nyní, zda je to to, za co tehdy bojovali. „Za mě ano. V základních věcech ano. Já mám spoustu výhrad k předcházejícím vládám, mohli jsme být dál. Ale to, co jsme chtěli, aby padl prolhaný režim, ve kterém jsme předtím žili, aby se vrátila demokracie a vrátili jsme se do Evropy, to se podařilo,“ dodal Anton, který je rád, že se události 17. listopadu 1989 připomínají i v menších městech.

Demonstrace proti výstavbě hlubinného úložiště ve Velkém Boru.
Evropské jaderné smetiště odmítáme, protestovali lidé ve Velkém Boru

Právě v Nýrsku, kde se akce odehrávala, zakládal Občanské fórum Pavel Novák. Ani ten na místě nechyběl. „Já jsem byl v době demonstrací v Praze, když jsem se kolem 20. listopadu vrátil do Nýrska, tak to bylo jako kdybych nejel 140 km ale 1400 km, protože tady se nic nevědělo. Tak jsem si říkal, že by se s tím mělo něco udělat. Zažíval jsem nadšení, že změníme režim, že ten starý už nemůže pokračovat. Ve všech státech okolo už se něco dělo a tady pořád nic. Tak jsem si řekl, že je ta správná příležitost,“ zavzpomínal i Novák, který rovněž přiznal, že se tehdy jen minimálně lidé přidávali, šlo to ještě pomaleji než v Plzni. „Lidé byli nejistí. Zde panovala nálada, dejte nám samopaly, my to půjdeme do Prahy srovnat. Dělal jsem s jednou paní, jejíž manžel byl řidič Lidových milicí, ten říkal, co blbnou, vždyť jsou to naše děti, nebudeme přece střílet do nich. Většinou byli lidé rozumní, váhali,“ popsal Novák podle něhož se toho podařilo dosáhnout poměrně hodně. „Lidé se nemění tak rychle a socialismus ničil lidi na dlouhá léta, šlo o nepřirozený vývoj, nemělo to žádnou perspektivu,“ dodal Novák.

Písně Karla Kryla zazpívala kapela Missa a zazněla rovněž Modlitba pro Martu. Zpestřením byla laserová show.

Slavnostním zakončením byl koncert pro svobodu a demokracii v kulturním domě, kde vystoupila sopranistka Národního divadla Lucie Silkenová v doprovodu klavíristky Kristýny Kasíkové.