Obyvatelé Klatov se jako již tradičně sešli na náměstí, kde byla tematicky nasvícena kašna, v 17:11 hodin zazněla Modlitba pro Martu. Po proslovu starosty města Rudolfa Salvetra v Divadelní ulici následovalo představení žáků z klatovské ZUŠ, které příchozí diváci sledovali s napětím, pokorou a téměř nedutali. Připomnělo totiž události roku odehrávající se v listopadu 1939.
Poté se již všichni tradičně přesunuli na další pietní místo, kterém je divadlo. Tam byl položen věnec a zapáleny svíčky. Potěšující pro mnohé bylo, že mezi těmi, kteří se vzpomínkové akce zúčastnily a položily i svíčky, byly i děti.
„Čtyřiatřicet let po listopadu 1989 si lidé spontánně po celé zemi připomínají z mého pohledu ten nejlepší den v životech naší generace, kdy jsme se začali pomalu vracet mezi normální země, mezi společnosti, kde je možné říkat to, co si myslím, co chci, bez jakékoliv perzekuce. Také máme šanci naložit se svými životy tak, jak si myslíme, že je to dobře,“ řekl Salvetr, který připomněl ještě další z jeho pohledu podstatnou věc: „Není to jen o tom, mít právo a nárok na všechno, ale je to také o tom, přijmout obrovský díl zodpovědnosti nejen sám za sebe, ale třeba za své blízké. Rok 89 je z mého pohledu nedílně spojen s rokem 39, a to nejen tím, že se jednalo vždy o studenty, kteří stáli za oběma událostmi, ale také tím, že to byl vždy boj proti totalitní moci, ať už proti okupační nebo komunistické. Moc bych si přál, a to přál bych především těm nejmenším, kterých dnes nebylo na náměstí málo mezi námi, aby už nikdy nemuseli říkat, že po listopadu 89 musel přijít ještě nějaký další listopad o 40, 50 či o 100 let později.“
Vrcholem připomínkového podvečera k 17. listopadu v Klatovech byl koncert kapely Missa na radnici.