Jen málokdo dnes ví, že mezi privilegii, kterými disponovalo královské město Klatovy, bylo i právo hrdelní a že v Černé věži byla dokonce mučírna. O tom, jak se v Klatovech trestalo do 18 století, jsme si povídali s archivářem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Janem Jirákem.

Jan Jirák

Jak to bylo v Klatovech s hrdelním právem a katem?

V Klatovech existovalo středověké soudnictví, se kterým úzce souviselo i užívání útrpného výslechu obžalovaných. K tomuto účelu mělo město i svého kata, který výslechy obžalovaných společně se svými pacholky vykonával. Ze záznamů víme, že klatovský kat byl vyhlášeným fachmanem ve svém oboru. Byl tak známý svými donucovacími prostředky, že si ho půjčovala i okolní města, která hrdelním právem také disponovala, ale neměla peníze na svého kata, a tak ten klatovský měl velmi široké pole působnosti.

Kde jsme v Klatovech měli mučírnu, kterou kat s pacholky obýval?

Mučírnu, respektive místnost, kde byly provádění výslechy obžalovaných pomocí útrpného práva, byla v prvním patře Černé věže na náměstí Míru v Klatovech. Respektive v části, kde se Černá věž prolínala s radnicí, takže vstup do ní byl z radniční části, tedy z předsálí obřadní síně klatovské radnice, kde zasedal tehdy městský soud.

A jak se tenkrát trestalo?

Výslech měl několik stupňů, kterými se mistr popravčí, který vyslýchal , musel řídit. Nejprve byl obžalovaný po celé mučírně proveden a seznámen s jednotlivými mučícími nástroji. Bylo mu vysvětleno, co ho čeká, pokud se sám hned nepřizná. Tím první stupeň končil. Presumpce neviny v té době totiž ještě zdaleka neplatila.

Zajímavé byly i menší tresty, kterými se trestali například nepoctiví obchodníci. Tehdy se prostě v Klatovech řešily drobné delikty rychle a hned.

Nejčastějším trestem pro nepoctivce bylo veřejné pranýřování. Pro obchodníka to bylo potupné a pro veřejnost hodně populární. Takový obchodník si pro ostudu často hned rozmyslel, zda bude ve svých nepoctivostech i nadále pokračovat. Pokud přeci jen pokračoval v okrádání zákazníků, byl označen cejchem, což bylo znamení, které mu příliš nových zákazníků nepřivedlo, ba naopak. Existovalo také veřejné pranýřování osob pro pomluvy druhého a další tresty.

A jak to bylo se šibenicí?

V rámci potrestání užívalo město Klatovy i práva hrdelního, což byl nejvyšší trest. Trest smrti musel být proveden vždy takovým způsobem, aby všichni obyvatelé města věděli, že když se proviní, budou potrestáni. Proto se městské šibenice stavěly na místě, které bylo vidět z celého města. V Klatovech stála šibenice na vrchu, který dodnes nese název Šibeniční vrch a nachází se v blízkosti Klatovské nemocnice.

Kdy tohle období v Klatovech skončilo?

Když Josef II. v rámci svých reforem užívání útrpného práva zakázal, což bylo v 18. století, byl vchod do klatovské mučírny zazděn a zakryt. Díky tomu se dochovaly mučicí nástroje a vybavení mučírny, které byly majetkem města, až do dnešních dnů. Místnost totiž zůstala uzavřená téměř sto let. V 19. století byla znovu objevena a s ní i kompletní vybavení mučírny. Naštěstí se v té době již dávaly dohromady sbírky pro klatovské muzeum, a tak veškeré kovové nástroje, jako jsou pouta, palečnice, španělská bota, cejchovačky, pouta a další dostaly do muzejních sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Bohužel, dřevěné části se rozpadly, nebo byly takových rozměrů, že nešly do muzejních sbírek umístit. Na mysli mám například skřipec, který byl velmi rozměrný.

Můžeme dnes některé mučicí nástroje z Černé věže někde vidět, nebo jsou schované v depozitářích muzea?

Část mučících nástrojů je umístěna v expozici Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, a tak je tam návštěvníci mohou dodnes obdivovat.