Pro mnoho redaktorů, kteří prošli redakcí Klatovského deníku, se stala paní Brousková nezapomenutelnou ženou. Někteří vzpomínají s úsměvem na červené stránky, které jim po korektuře vracela, ale všichni nezapomeneme na její laskavost, rady a spousty let, které s námi trávila v redakci. Neopravovala ale jen články, také se zajímala o veškeré dění i naše soukromé životy. Dlouhá léta rovněž dopisovala do Deníku, kde mimo jiného připomínala i různá výročí, významy křestních jmen i jejich významné nositele. Byla důležitou součástí naší redakce a nikdy na ni nezapomeneme.

Velkou oporou byla také pro místostarostu Klatov Martina Kříže, který ji poznal právě v naší redakci, kde nastoupil v 90. letech jako redaktor, a navázal s ní i další spolupráci. „Už dříve jsem znal její fundované články o regionálních osobnostech, klatovských ulicích či názvech obcí. Ke korektuře textů přistupovala vždy s velkým citem. Nevyhledávala v nich jen mechanicky překlepy a chyby, ale zaměřovala se i na skladbu vět a sled slov. O regionální historii měla skvělý přehled a s nadšením přijímala nové publikace na toto téma. Před dvaceti lety jsem začal vydávat knihy o obcích Pošumaví a byl jsem velmi rád, když se jejich korektury ujala právě ona. Přestože v posledních letech se už nemohla účastnit kulturního života ani příliš vycházet ze svého bytu, udržovala si skvělý přehled a byla ráda za nové informace a podněty. S paní Libuší Brouskovou odešel velký znalec Klatov a Pošumaví, který nám bude chybět,“ zavzpomínal Kříž.

UČITELSKÁ LÉTA

Do paměti se mnohým vryla také jako učitelka SEŠ Klatovy. Někteří s ní udržovali kontakt i mnoho let po skončení školy. „Jen těžko se hledá oslovení pro člověka tak činorodého, laskavého a tolerantního. Byli jsme její poslední třída 4. B – abiturienti SEŠ Klatovy 1987, ale naše vzájemné pouto přetrvalo do dnešních dnů. Stala se živým důkazem toho, že lze najít cestu do študákovy duše, byla pro nás opěrným bodem v době studií, skutečnou paní učitelkou, která byla nablízku s dávkou porozumění pro trable i zábavu. Aktivně působila i v jiných oblastech společenského a kulturního života. Musíme připomenout také její velkou zálibu – Chodsko a jeho tradice. Pro nás zůstala do posledních dní člověkem, který si zaslouží úctu a obdiv, protože šla prostě světem s láskou v srdci v každé době,“ uvedla za žáky Romana Babková.

Poslední rozloučení s Libuší Brouskovou se uskuteční ve čtvrtek 10. září ve 13.30 hodin v klatovském krematoriu.

Až tady nebudu, pusťte mě, nechte mě odejít. Mám toho tolik na práci a tolik k vidění. Neplačte, ach, hlavně neplačte, když na mě budete myslet. Buďte vděční za ty krásné roky. Dala jsem vám všechnu svou lásku a všechno své přátelství. Můžete si domyslet, jaké štěstí jste mi přinesli. (Guy Gilbert – Buďte světlem)